Architekti z ateliéru 3ae projektují převážně dřevostavby v nízkoenergetickém standardu, některé z domů jsou dokonce nulové. Mezi ně patří například vlastní dům Lukáše Pejsara v Rožmitále pod Třemšínem nebo dům na Zbraslavi.
„U našich staveb používáme poměrně silnou vrstvu minerální izolace, pro základy někdy také pěnové sklo, které skvěle eliminuje detaily, jež by mohly způsobit promrzání soklu. Ale musí se dobře připravit drenáže, aby se v něm nedržela voda. Okna mají v našich projektech trojskla, rámy bývají dřevěné, pokud je to možné, pak dřevohliníkové nebo hliníkové. Z tepelně-izolačního hlediska je nejlepší kombinace dřevo a hliník. Pokud možno se snažíme vyhnout plastovým oknům – u větších ploch zasklení mají horší stabilitu rámu. Velmi často používáme velkoformátová okna, například posuvné HS portály. A téměř vždy se podílíme na návrhu interiérů,“ uvádí architekt Lukáš Pejsar.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
VÝHLEDY NA ŽENEVSKÉ JEZERO
Majitelé domu toužili po lokalitě, která byla skoro nedosažitelná. Ale měli štěstí, podařilo se jim koupit chatu, na jejímž místě teď stojí novostavba. Švýcarské regulativy jsou přísné, bylo povoleno zastavět 70 metrů čtverečních, a to jen díky tomu, že dům byl projektován jako pasivní. Jihozápadní fasáda je prosklená, nabízí výhled na jezero. V létě ji stíní screenové rolety, takže i v horkých dnech je v interiérech 25 stupňů. Dům neobsahuje materiály, které by výrazně akumulovaly teplo, přes noc se vyvětrá a klimatizace není potřeba.
„I když jde o relativně malou stavbu, bylo tu specifik více než obvykle. Ale možnost navrhnout dům ve Švýcarsku a na tak zajímavém místě mě lákala. Před cestou jsem se snažil nastudovat místní předpisy, abych byl připraven. A že jich bylo! Nejvíce mě překvapilo množství regulativů,“ vzpomíná architekt Marek Pavlas. Majitelé dodávají: „Díky kompaktnímu tvaru stavby, minimu oken na severní straně, dobré izolaci i vlastní výrobě elektřiny fotovoltaickými panely a tepelným čerpadlem máme velmi příjemné náklady na vytápění, návratnost investic byla rychlá.“
BYDLENÍ NA SEVERU
„V první fázi jsme architektovi neřekli, jak si představujeme tvar našeho domu. Zajímalo nás, co vykouzlí. Když nám pak ukázal svůj návrh, jako by vypadl z naší hlavy, a navíc byl v pasivním standardu. Už tedy bylo jasné, že si budeme rozumět,“ říká majitel rodinného domu v Chrastavě. „Dodavatel nám dokončil hrubou stavbu, uvnitř jsme pak pokračovali svépomocí – příčky, podlahy, elektroinstalace, něco málo subdodavatelsky. Komunikace mezi architektem a stavbyvedoucím byla dobrá, realizace odsýpala perfektně. Ještě dříve, než vůbec padlo slovo pasiv, jsme věděli, že plyn jako medium není nic pro nás, a pokud elektřina, tak ekologicky. Jelikož podmínky pro dotaci beztak vyžadovaly nějaký obnovitelný zdroj energie, bylo na výběr tepelné čerpadlo nebo fotovoltaika. Nakonec z toho vyšlo oboje. Ale z našeho pohledu jsme to dimenzovali rozumně – nemáme extra výkonné čerpadlo ani drahou fotovoltaiku. Pořídili jsme si jednodušší levnější typ čerpadla typu vzduch/voda. Byla to dobrá volba, technologie se mezitím posunuly a nebude nás bolet jeho výměna za novější typ. Oba zdroje využíváme pro ohřev vody, která jde dílem k užitku do kuchyně a koupelny a dílem ohřívá vzduch teplovzdušného vytápění kombinovaného s řízeným větráním.“
Dům má potřebu energie 14 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy za rok, tepelná ztráta je 2,1 kWh.
Architekt Lukáš Pejsar dodává: „Jedna z největších výzev bylo umístění stavby, terén je tu svažitý a klient přitom požadoval alespoň kousek rovného pozemku, kde by si mohly hrát děti. Prioritou bylo také propojení domu s exteriérem. Prosklený obývací prostor s jídelnou a kuchyní se povedlo vytvořit tak, abychom zachovali intimitu i pro sousedy.“
DŮM NAD VLTAVOU
U této stavby byla výzvou její technická náročnost spojená se strmým a skalnatým terénem.
Lukáš Pejsar dům navrhl tak, aby nekonkuroval okolní přírodě – fasády jsou dřevěné, střecha osázená travinami. Na pozemku je dům umístěn tak, aby se otevíral k jihu. Tímto způsobem bylo zajištěno soukromí, v zimních měsících navíc využívá tepelných zisků ze slunečního záření (v létě se eliminují předokenními žaluziemi).
„Investor byl otevřený diskusi a dokázal změnit postoj, když to mělo opodstatnění. Řekl nám, co od domu chce, hodně toho věděl o samotném místě. Na relativně malý pozemek nebylo lehké stavbu umístit, nestandardní bylo i její zakládání na ustupující skále. Část domu stojí na ní, část na rostlém terénu. Základy byly navrženy podle provedených sond, během realizace jsme ale přesto museli základovou spáru hlídat a reagovat podle situace. Vjezd do garáže nakonec lemuje obrovská opěrná stěna, která původně v návrhu nebyla,“ vzpomíná autor.
Stěny domu se vybudovaly z lepených masivních dřevěných panelů tl. 84 mm, stropy jsou dřevěné trámové, krov byl řešen pomocí nosníků Steico Joist. Stropní trámy jsou zaklopeny deskami SWP. Svislé obvodové konstrukce a střecha jsou opatřeny minerální tepelnou izolací. Sokl domu je zateplen tvrzeným polystyrenem o tl. 160 mm. Fasády mají horizontální obklad ze sibiřského modřínu. Střecha je plochá s PVC krytinou, na níž je souvrství zelené střechy. Stejná zelená střecha je i na krytém stání a skladu. Dům má díky fotovoltaice vlastní zdroj elektřiny, kompaktní jednotka s aktivní rekuperací se stará o výměnu a dohřívání vzduchu. Když je potřeba více tepla, přidá se elektrické podlahové vytápění.
NULOVÝ DŮM PRO ARCHITEKTA
Vlastní dům si postavil Lukáš Pejsar před více než dvanácti lety. Od loňského léta jsou na zelené střeše fotovoltaické panely – z pasivní dřevostavby se tak stal nulový dům. „Co se týče TZB, snažil jsem se co nejvíc si nastudovat, abychom dosáhli na dotace. Technologie tehdy stály kolem 750 tisíc korun, dotace ve výši 550 tisíc pro nás byla důležitá. Mohli jsme si pak pořídit tepelné čerpadlo, akumulační nádrž, vzduchotechniku s rekuperací a fototermické panely,“ vzpomíná Lukáš Pejsar. Dodává: „Kdybych dům stavěl dnes, rekuperaci v něm budu mít znovu. Zajistí vysokou kvalitu vzduchu, a to i ve dnech, kdy mrzne a okno si opravdu neotevřete. Tepelné čerpadlo bývá v provozu zhruba od listopadu do dubna. Když svítí slunce, je vypnuté, vodu v akumulační nádrži ohřívají fotometrické panely.“ Tři fototermické panely zajišťují teplou vodu. I v zimě, když mrzne, ale svítí slunce, nahřejí celou akumulační nádrž o objemu 450 litrů. Když je zataženo, vodu ohřívá tepelné čerpadlo vzduch/voda o výkonu 9,5 kW. V zimě vodu na koupání dohřívá bivalentní topná spirála.
Vytápění funguje tak, že z akumulační nádrže s nahřátým médiem vede tepelný výměník do rekuperační jednotky, kde se ohřívá vzduch přicházející z venku a v rekuperační jednotce už mu bylo předáno vnitřní teplo. V zimě má tedy kolem 18 °C, dohřívá se na 22 °C. Tímto způsobem se uspoří na klimatizaci.
„Rekuperace nám šetří zhruba polovinu nákladů na topení, vytápění tepelným čerpadlem ze zbylé poloviny šetří další polovinu. Ve srovnání s běžným domem byly tedy náklady na vytápění čtvrtinové,“ upřesňuje architekt.
Už v době, kdy dům stavěl, uvažoval Lukáš Pejsar o fotovoltaice: „Tehdy byly energie ještě levné, efektivita panelů malá, jejich návratnost v nedohlednu a ani rodinný rozpočet to neumožňoval. Dnes je všechno jinak – energie jsou drahé, technologie se posunula a panely fungují skvěle. Z výpočtu nám vyšla co největší plocha FVE. Abychom mohli čerpat dotace, je třeba energii ukládat do baterií či do vody. Tentokrát jsme zvolili baterii. V létě bývá nabitá již kolem 11 hodiny dopoledne, zbytek jde do sítě. Vzhledem k tarifu virtuální baterie od ČEZ nejsme ostrovní dům, který je na bateriích závislý. Kdyby ale došlo k výpadku elektřiny, slouží baterie jako záloha. Instalace FVE nás stála více než 550 tisíc korun, dotace činila 200 tisíc korun. Výkon panelů je 10 kWp, kapacita baterie 10,24 kWh/rok. Před rokem byla návratnost systému po započtení dotace 15 let, záruka na panely 25 let a na baterii deset let. Takže to dávalo smysl, přitom ceny se pohybovaly kolem 3,50 Kč za kW. S novými cenami nám návratnost klesla na čtyři roky. Do budoucna bych chtěl výkon navýšit na 20 kWp, pak by 10 kWp zbylo pro elektromobil. Elektromobily mají obrovskou kapacitu baterií, dokážou i zpětně napájet dům. Navíc v létě by auto spotřebovalo produkci elektřiny, kterou panely vyrobí při slunečném počasí.“ *
MINERÁLNÍ A DŘEVOVLÁKNITÁ IZOLACE
„Ve stěnách je u všech čtyř domů minerální vata. U nízkoenergetického standardu používáme 300 mm izolace, u pasivního 360 mm. Dům v Rožmitále byl založen na pěnovém skle, ostatní mají klasické betonové desky s vrchním zateplením polystyrenem. Je to vlastně jediné místo v domě, kde polystyren najdete, jinak stěny i střechy jsou difuzně otevřené,“ říká Ing. Jakub Růžička z ateliéru 3ae a dodává: „Základní vrstvu podlahy obvykle tvoří 21 mm tlustá smrková biodeska, kterou necháváme pohledovou. Na ni ve dvou vrstvách klademe speciální kročejové izolace, pak se na podlahu nalije vrstva 45 mm betonu s příměsí vláken. Beton stavbu zatíží, a tím ještě zlepší zvukově-izolační vlastnosti domu, navíc zajistí další akumulační vrstvu. Na toto souvrství již přijde souvrství finální podlahy. Co se týče střech, nejoblíbenější jsou trámové, které vyrobí tesaři přímo na stavbě. U trámové střechy máte často masivní přiznané dřevo – KVH nebo BSH hranoly, které působí až majestátním dojmem. Ve skladbě šikmé střechy máme minerální i dřevovláknitou izolaci.“
Pasiv ní dům ve Švýcarsku
Autor: Ing. arch. Marek Pavlas, PhD.
Realizace: 3AE s.r.o.
Zastavěná plocha: 70 m2
Užitná plocha: 134 m2
Konstrukční systém: CLT
Teplo a větrání: vzduchotechnika s rekuperací a s teplovzdušným vytápěním doplněná o tepelné čerpadlo vzduch/voda s teplovodním podlahovým topením s akumulační nádrží; fotovoltaické panely
Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,13 W/m2K.
-red-
