Metrostav o tři čtvrtě roku dřív dokončil a nechal zaplavit poslední úsek Staroměstského jezu. Nejstarší jez v Praze se tak vrátil do své původní podoby ze 13. století. Investiční náklady přesahují 112 milionů korun.
Šlo jim to čím dál tím rychleji. Tak by se dal stručně vysvětlit obrovský předstih, do jakého se dostali stavbaři Metrostavu při rekonstrukci Staroměstského jezu v Praze. Zatímco ve smlouvě stál termín březen 2024, stavba byla ve skutečnosti hotová už letos v červnu.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
NÁVRAT KE KLASICE
Šikmý, více než 320 metrů dlouhý jez leží mezi Sovovými mlýny a Novotného lávkou. Pochází ze 13. století a s konstrukcí tzv. pražského typu byl vzorem pro další stavby v korytech řek v širokém okolí. V hlavním městě si jako jediný zachoval původní tvar, byť během své existence prošel mnoha menšími opravami; naposledy v letech 1964-1969, kde kamennou výplň dřevěného roštu nahradila výplň betonová. Od roku 1958 je jez památkově chráněný.
Tradičním účelem Staroměstského jezu bylo po historicky úvodním plnění hradebního příkopu dále vzdutí vody pro pohon mlýnů a vodárenské využití. Na pravém staroměstském břehu šlo o komplex osmi Staroměstských mlýnů a Staroměstskou vodárenskou věž, na malostranském břehu pak o mlýn sv. Jiří (později Sovovy mlýny) a tři mlýny na Čertovce (Huť, Zlomkovský a Velkopřevorský).
UČILI SE ZA POCHODU
Stavbaři Metrostavu vybourali původní konstrukci a nahradili ji novým dubovým roštem ukotveným do dřevěných pilot a vyplněným žulovými deskami. Cílem aktuální kompletní rekonstrukce bylo vrátit památkově chráněnému dílu jeho historickou podobu. V polovině století dvacátého byla totiž někdejší kamenná výplň dřevěného roštu zaměněna za výplň betonovou. Stavbaři Metrostavu využívají v co největší míře historické postupy.
BETON PŘIPLUL
Vybourala se původní betonová výplň, rozebral se dřevěný rošt a upravily dřevěné piloty, na ně byl následně ukotven rošt nový. Po vybudování podkladního betonu se osadila výztuž základové desky a zalila se betonem podobně. Betonáž přinese znovu nevšední podívanou s autodomíchávači na hornopalubovém tlačném člunu. Stavbaři využijí opět jedné z říčních betonáren TBG Metrostav, které jsou jako jediné k dispozici v bezprostřední blízkosti centra města.
Vzhledem k technické náročnosti stavby, postupům, které nejsou standardní na současných stavbách a skutečnosti, že jde o rekonstrukci památkově chráněného jezu na velmi exponovaném místě v centru Prahy je dokončení v předstihu výbornou vizitkou všech účastníků výstavby.
„Jsme rádi, že se nám společně podařilo překonat všechny technické nástrahy a přísné technologické požadavky, a tuto prestižní stavbu dokončit o tolik dříve, než bylo plánováno, aniž by kvalita provedení jakkoli utrpěla. Stejné týmy, které realizovali stavbu Staroměstského jezu se nyní plynule přesunou o několik set metrů proti proudu a zahájí práce na rekonstrukci r Šítkovského jezu,“ doplňuje za investora stavby státního podniku Povodí Vltavy Jan Šimůnek, vedoucí oddělení realizace investic a dodal: „Zhotovitel se nelehkého úkolu zhostil statečně, a i když mu hydrologické podmínky (zvýšené průtoky ve Vltavě) příliš nepřály, dokázal první etapu zdárně dokončit, nyní již je dobře připraven na zbylé etapy,“ sdělil Jan Šimůnek, správce stavby ze státního podniku Povodí Vltavy, který je investorem rekonstrukce Staroměstského jezu.
UKRYTÁ KRÁSA JE ZDOKUMENTOVÁNA
Specifikem jezů a obecně většiny vodních staveb je, že jejich technologie mimo období oprav lze obdivovat leda za použití potápěčské techniky. V případě Staroměstského jezu však stavbaři Metrostavu před zaplavením konstrukce provedli tzv. fotogrammetrické nasnímání, aby zachovali unikátní pohled na tuto poctivou stavbařinu pro další generace.
Rekonstrukce Staroměstského jezu má za sebou pozoruhodný příběh, z nějž vystupují především tři kapitoly. Dvě z nich napsali dodavatelé klíčových materiálů ještě před zahájením výstavby. V oboře Kněžičky na Nymbursku káceli dřevorubci přes 160 let staré a přes 30 metrů vysoké duby na roštovou konstrukci jezu a v závodech Vápenice a Hudčice na Příbramsku lámali a řezali žulové bloky na kamennou výplň této konstrukce. A do třetice, každá betonáž na staveništi reprezentovala strhující podívanou pro kolemjdoucí, protože autodomíchávače s betonem musely na místo dopravit lodě.
„Použili jsme ty nejlepší materiály, jaké jsou u nás k dispozici – 160 let staré duby a kvalitní žulový kámen z blokové těžby. A že je to nějakého materiálu! Jenom celková délka dřevěných trámů pro kompletní roštovou konstrukci přesahuje dva kilometry. Jen pro představu: Pokud bychom trámy skládali za sebe na Karlův Most, vytvořily by čtyři souvislé řady,“ sdělil Daniel Boďa, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav, která rekonstruuje Staroměstský jez.
-red-
