Jen od začátku letošního roku došlo k několika požárům zahradních domků. Ukazují na skutečnost, že lidé čím dál častěji bydlí či spí v prostorách, které k tomu nejsou určeny.
Také chudoba nutí lidi hledat řešení, a pokud nechtějí skončit na ulici, je jednou z možností přežívání v zahradních domcích. Ten však nikdo nezkolauduje i proto, že nesplňuje parametry trvalého bydlení. Jde například o funkční toalety, které nelze nahradit chemickou alternativou. „Svaz nepodporuje trvalé bydlení na zahrádkách, zahrádkářské kolonie k tomu nejsou určeny, na podzim se vypíná voda, svoz odpadků neexistuje, zahradní domek nemá všechny náležitosti pro trvalé bydlení,“ říká předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
V takové chvíli nastává problém i se samotným pojištěním objektu. „Ne vždy se totiž jedná o stavby a tedy o regulérní předmět pojištění. Standardně pojistitelné jsou pro nás stavby, které jsou řádně zapsané v katastru nemovitostí, s číslem popisným či evidenčním,“ říká tisková mluvčí Uniqa pojišťovny Eva Svobodová.
Pokud proběhla kolaudace a uvedený objekt odpovídá normě a využití, s jakým je zapsaný v katastru nemovitostí, tedy že domek je určen k celoročnímu přebývání osob, pak takové objekty pojišťovna pojistí.
„Zahradní domky nelze přihlásit na trvalý pobyt. Stavební úřad ale nemá kompetence, aby z formálního hlediska posuzoval, zda ta která stavba je vhodná pro celoroční bydlení,“ říká Jiří Hannich tiskový mluvčí Prahy 3. Pražský městský obvod aktuálně řeší dva problematické objekty v zahrádkářské kolonii. „U nichž z důvodu jejich objemu vznikly pochybnosti, zda jde o stavby legální. Na základě toho byla přímo na místě provedena patřičná úřední kontrola, na kterou navážou další procesní kroky,“ dodává Hannich.
Stavby, které si lidé nakoupí v hobby marketech, ať už hotové nebo jako stavebnice, nejsou určené k trvalému bydlení. Nelze je zapsat na stavebním úřadě ani na katastru a nepomůže ani to, že jsou na pohled pěkné a nové. Pokud tyto zahradní domky nemají oficiální souhlas úřadů, nelze je využívat jako obytné stavby a tedy je ani k tomuto účelu pojistit. Majitel navíc nepojistí ani samotnou stavbu, ale ani její vnitřní vybavení. „Pokud je však klient stavbu dodatečně, a hlavně legálně zvelebí na obytný objekt, což stvrdí řádnou a doložitelnou ohláškou na stavebním úřadě, pak jsme většinou shovívaví a objekt pojistíme,“ dodává Eva Svobodová z Uniqa.
Zahrádkaření zdaleka není jen českým fenoménem, Evropská unie zahrádkářů registruje tři a půl milionu členů a například v Berlíně zaujímají zahrádky tři a půl procenta rozlohy města a v celém Německu je evidováno 1,4 milionu zahrádek. Převyšující zájem o zahrádkaření, než jsou jeho reálné možnosti, je i v Paříži nebo Londýně.
-jik-
