Pro kondici stavebnictví hrají zásadní roli veřejné zakázky a hodnota zadaných zakázek má pozitivní dopad na celkovou produkci oboru. Za uplynulý rok 2022 však klesl počet oznámení o veřejné zakázce o −10,3 % a ani v letošním roce se návrat k předchozím číslům nekoná. Bylo vydáno o 1,3 % méně oznámení o veřejné zakázce, než tomu bylo vloni. Hodnota zakázek zadaných přímo zhotovitelům v 1. pololetí 2023 představovala meziroční pokles o 1,5 %. Pokud bychom modelově posuzovali pouze zakázky s hodnotou pod 1 mld. Kč, dostaneme meziroční pokles hodnoty zadaných zakázek dokonce o 11,5 %. Je zřejmé, že veřejní zadavatelé nadále připravují investiční akce, ale zadávání zakázek ovlivňuje rozpočtová opatrnost jak na straně organizačních složek státu, tak samospráv.
V první polovině letošního roku bylo veřejnými zadavateli vysoutěženo a zadáno 18 753 veřejných zakázek, což je o 32,1 % více než ve stejném období předchozího roku. Hodnota zakázek zadaných v 1. pololetí 2023 činila 303,6 miliard korun a vzrostla o 26,0 %. Nejvýznamnější objem představují veřejné zakázky na stavební práce, které tvořily 31,8 % z celkového hodnoty. Finanční hodnota stavebních zakázek zadaných veřejným sektorem ale meziročně klesla o 1,5 %. Vyplývá to ze studie zpracované analytickou společností CEEC Research.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
+ Oznámení o veřejné zakázce. V 1. pololetí 2023 bylo vydáno 5191 oznámení o veřejné zakázce, což ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku představovalo růst o 6,3 %. Celková předpokládaná hodnota oznámení o zakázce činila 245,1 mld. Kč a byl zaznamenán její nepatrný růst o 0,1 %, což lze považovat spíše za stagnaci. Pokud bychom modelově posuzovali pouze zakázky s hodnotou pod 1 miliardu korun, dostaneme meziroční pokles hodnoty oznámených zakázek o 1,3 %.
Největší oznámenou zakázku v březnu vydala Správa železnic na systém zlepšení bezpečnosti dopravy ETCS na trase od státní hranice s Německem do Kralup nad Vltavou v očekávané hodnotě 12,8 miliard korun. Dalšími obřími zakázkami jsou rámcová dohoda na dodávky biosložky pohonných hmot, oznámená společností ČEPRO za 10,5 miliard korun, nebo rámcová dohoda na dodávky železničních elektrických jednotek pro veřejnou dopravu od Českých drah v hodnotě 8,4 miliard korun.
Určitá část z oznámených zakázek je v následujících měsících zrušena a některé z nich mohou být znovu oznámeny jako další zakázka. Ze zakázek, které byly oznámeny v 1. pololetí 2023, jich bylo zrušeno 10 %. Co se týká předběžného objemu, byly zatím zrušeny zakázky za 13,9 miliard korun, což je 6 % z celkové hodnoty oznámených zakázek. Největšími zrušenými zakázkami byly výstavba fotovoltaické elektrárny od společnosti 3L real v očekávané hodnotě 1,7 miliard korun nebo nájem motorových jednotek DMU140 v hodnotě 1,3 miliard korun, kde zadavatelem byly České dráhy.
„Po odečtení zadaných a zrušených zakázek na uchazeče zbývá v systému ještě 184,9 miliard, tedy 75 % veřejných zakázek, které byly letos oznámeny, ale nebyly zatím zadány nebo zrušeny. Tyto se budou promítat do ukazatelů zadaných veřejných zakázek v dalších měsících,“ vysvětluje Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.
+ Oznámení o zadání zakázky zhotovitelům. V první polovině letošního roku bylo vysoutěženo a zadáno 18 753 zakázek, což je o 32,1 % více než ve stejném období předchozího roku. Hodnota zakázek zadaných v 1. pololetí 2023 činila 303,6 mld. Kč a vzrostla o 26,0 %. Kromě nízké základny přispěla k meziročnímu růstu velká zakázka FN Motol na nákupní systém na léčiva v hodnotě 20 mld. Kč. Pokud bychom modelově posuzovali pouze zakázky s hodnotou pod 1 mld. Kč, dostaneme meziroční růst hodnoty zadaných zakázek o 9,1 %. Nejvýznamnější objem představují veřejné zakázky na stavební práce, které tvořily 31,8 % z celkové hodnoty. Finanční hodnota stavebních zakázek zadaných veřejným sektorem ale meziročně klesla o 1,5 %.
Největší zadanou veřejnou zakázkou první poloviny roku byla zakázka Fakultní nemocnice Motol na dynamický nákupní systém na léčivé přípravky v hodnotě 20 miliard korun, kde bylo vybíráno z 15 nabídek uchazečů. Druhou největší zakázkou je výstavba multifunkční sportovní haly v Brně, kterou zadalo v lednu statutární město Brno v hodnotě 4,444 miliard korun (vybíralo ze 4 nabídek uchazečů). Mezi největší patří také zakázka na dodávku elektrické energie v hodnotě 4 miliard korun pro společnost Solution and Services, kde byla podána pouze jedna nabídka.
Z hlediska počtu nabídek byl nejrozsáhlejší tendr na služby mobilního operátora pro resort Ministerstva průmyslu a obchodu, kde bylo podáno 149 nabídek, nebo výběrové řízení vypsané Ministerstvem obrany na nákup kancelářských potřeb z počtu 121 nabídek a výběrové řízení na operační prádlo s mikrovláknem, kde zadavatelem byla Fakultní nemocnice Brno a zpracovala 56 nabídek uchazečů.
Martin Kupka, ministr dopravy ČR:
Další vývoj v oblasti veřejných zakázek, a i českého stavebnictví je závislý na přípravách státního rozpočtu a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2024. O obojím aktuálně probíhá intenzivní jednání na vládní úrovni. Můj cíl je jasný – zajistit dostatek finančních prostředků na dopravní stavby. V současné době máme velmi vysokou rozestavěnost dopravních staveb, ve které chceme pokračovat. Připravili jsme desetiletý plán dopravní výstavby, který bude představovat jízdní řád klíčových dopravních investic. Zároveň víme, že standardní možnosti státního rozpočtu jsou a budou omezené. Proto chceme ve zvýšené míře začít využívat alternativní zdroje financování. Prověřujeme další možné PPP projekty na nové dálnice i železnice, po vzoru dopravně úspěšného Polska chceme také využívat financování skrze Evropskou investiční banku.
Zbyněk Miklík, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky:
Pokud jde o veřejné zakázky, myslím si, že dojde k mírnému růstu. Veřejný sektor nyní a také v roce 2024 bude „tahounem“, který nebude škrtat a bude investovat. Stavebnictví tak může sehrát důležitou roli v celé ekonomice.
Petr Hornát, vedoucí odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu Jihočeského kraje:
Vývoj veřejných zakázek naráží na dlouhodobý problém, a to na nedostatečnou projektovou přípravu. Potřeba, především v oblasti bydlení, byla dlouhodobě saturována soukromým sektorem a nyní se vlastnické bydlení stalo víceméně nedostupným pro střední třídu i mimo pražský region. Kraje, města i obce na tuto skutečnost nejsou na tuto skutečnost, až na výjimky, připraveny. Problematické se doposud jeví i nastavení dotačních titulů, které nejsou pro municipality transparentní a uchopitelné. Veřejná sféra není navíc mentálně nastavena na možnost stavět a vlastnit bytový fond.
Dušan Kunovský, předseda představenstva společnosti CENTRAL GROUP a.s.:
Při současných cenách stavebních dodávek se nevyplatí stavět nikomu, ani státu. Očekáváme tedy pokles objemu veřejných stavebních dodávek. Nebude ale tak výrazný jako u soukromého sektoru, který za současných cen bude stavět zcela minimálně.
Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav a.s.:
Doufám v pokračování a zahajování velkých dopravních staveb a dalších strategických projektů státu, které jsou připravovány řadu let dopředu. Tomu odpovídá i schválený rekordní rozpočet SFDI pro rok 2023 ve výši 151 mld. Kč. Negativní realitou je úbytek finančních prostředků určených pro připravované investiční projekty krajů, měst a obcí, respektive skutečnost, že řada samospráv není odhodlána své finanční prostředky investovat do stavebního rozvoje. Podpora nájemního bydlení ze strany Ministerstva pro místní rozvoj je spíše deklaratorní než faktická a objemy veřejných zakázek výrazněji neovlivní. Objemově výraznější projekty z oblasti veřejných investic do ekologizace energetiky a teplárenství včetně dostavby jaderných bloků mohou pozitivně ovlivnit objem veřejných stavebních zakázek v následujících letech.
Petr Suchánek, technický ředitel společnosti INFRAM a.s.:
V roce 2024 lze očekávat mírný růst VZ případně stagnaci. Veřejné zakázky zejména do oblasti dopravní infrastruktury by měly být prioritou, neboť jejich dopad je celospolečenského významu je zásadní.
Jan Havel, jednatel společnosti VeaCom s.r.o.:
Veřejné zakázky mají významný vliv na celkový výkon českého stavebnictví, ale nevidím zde žádnou výzmanou změnu, oproti letošnímu roku, takže očekávám v příštím roce srovnatelný vývoj veřejných zakázek s rokem 2023.
Antonín Daňa, člen představenstva společnosti PORR a.s.:
Vývoj veřejných zakázek bude obdobně nejistý jako celý sektor stavebnictví. Dojde ke zvýšení konkurenčního prostředí a snížení nabídkových cen, mnohdy
pod reálné náklady.
+ Většina zakázek čeká. V prvním pololetí 2023 byly oznámeny zakázky celkem v hodnotě 109,1 mld. Kč, z toho bylo později zadáno 13,2 mld. Kč (tedy 12 % z oznámených). Skutečná zadaná hodnota jich byla 12,2 mld. Kč, protože zadaná hodnota byla o zhruba 8 % nižší než při oznámení. Z celkového objemu oznámených zakázek byly později zrušeny zakázky za 1,6 mld. Kč (tedy asi 1 % z oznámených). Po odečtení zadaných a zrušených zakázek zbývá v systému ještě 94,3 mld. Kč (tedy 86 %), které nebyly zatím zadány nebo zrušeny.
Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti STRABAG a.s.:
Vývoj veřejných zakázek bude záviset na politických rozhodnutích ohledně objemu prostředků určených na investice, tedy zda převáží snaha dosáhnout úspor, nebo odhodlání pokračovat v důležitých investicích do rozvoje dopravní infrastruktury. Aktuálně je na trhu patrná obava z nedostatku zakázek v příštím roce a z recese. Tomuto očekávání odpovídá i cenová politika některých firem, které nabízejí realizaci staveb za podnákladové ceny, protože si chtějí vytvořit zásobu práce na budoucí období. Je to přístup, který je dle našeho názoru rizikový jak pro tyto firmy, tak i pro jejich zákazníky, protože může skončit neschopností dostát smluvním závazkům. Náš přístup je jiný a zachováváme klid. Po určitou dobu se můžeme zaměřit na investice do rozvoje a zkvalitnění vlastních kapacit, které budou do budoucna mnohem lépe připraveny na budoucí výzvy, jež přinese opětovný nárůst veřejných investic, ať už do dopravní infrastruktury nebo např. do projektů sociálního bydlení.
Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ s.r.o.:
Nic jiného, než růst státních investic do infrastruktury nemůžeme očekávat a chtít. Bez tohoto základu nemůže růst ani soukromý sektor.
Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě:
Jako hlavní hnací motor u veřejných zakázek vidíme dopravní stavby. Budou se kupříkladu zahajovat a dokončovat řady nových úseků dálnic (přibližně 250 km), další jsou v přípravě. V občanské výstavbě bude nutná příprava a rozšiřování stávajících školských zařízení. V poslední době je v této oblasti poměrně živo a připravují se nové projekty. Konsolidace státního rozpočtu je nutná, ale bylo by špatným signálem, kdyby se dramaticky seškrtaly investice. V minulosti jsme to již zažili a výsledkem byly silné problémy celého stavebního sektoru, které se sekundárně promítaly i do jiných oblastí hospodářství.
Lucie Bohátková, členka představenstva a obchodní ředitelka společnosti SG Geotechnika a.s.:
Z pohledu velkých dopravních staveb, jsme ze strany státních organizací, ať už Ředitelství silnic a dálnic tak Správy železnic ujišťováni, že finanční prostředky na stavby budou a není třeba mít obavy. Pokud by tomu tak bylo, tak by se dalo předpokládat, že vývoj bude obdobný jako v roce 2023.
Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti HOCHTIEF CZ a.s.:
Stavebnictví dnes v zásadě drží infrastrukturní zakázky, v ostatních segmentech sledujeme v posledních letech spíše mírný pokles. Vliv na to bude mít jak stav veřejných financí, tak i neustále se zhoršující dostupnosti strategických surovin. Na jejich ceny by navíc mohlo mít nezanedbatelný dopad i navrhované zvýšení poplatků z dobývacího prostoru i vydobytých nerostů. Proto očekávám, že i v příštím roce se stavebnictví ze záporných čísel nedostane. Jakkoli pokles nebude nijak dramatický, krize se však musí nějak projevit.
Luboš Tomášek, člen představenstva společnosti STRABAG Rail a.s.:
Ohledně vývoje veřejných stavebních zakázek soutěžených v roce 2023 v každém případě očekávám, že řada z nich přinese firmám negativní hospodářský výsledek. Přiostřilo se.
Marek Dajč, obchodně – výkonný ředitel společnosti SAFETY PRO s.r.o.:
Situace okolo konsolidace je v současnosti stále velice nečitelná, ale spíše se přikláníme k názoru, že dojde ke snížení investiční aktivity, hlavně tedy v pozemním stavitelství. Dodnes se investoři vypořádávají s nárustem ceníkových cen chystaných investičních záměrů a následně se tyto problémy projevují se související výší alokovaných resortních prostředků. V rámci stavebnictví nevnímáme ani na další kalendářní rok žádné razantní legislativní zlepšení v podobě přípravy a povolování staveb ba naopak začínající digitalizace státu přináší další úřední obstrukce.
Ladislav Pokorný, jednatel společnosti LP staving s.r.o.:
V rámci avizovaných úspor napříč všemi orgány státní správy očekáváme snížení počtu i objemu veřejných zakázek.
