Ekonomika

Umělá inteligence (AI) začíná ovládat procesy i v personalistice

Neměli bychom se bát, že nám umělá inteligence vezme práci, přínosy pro produktivitu prý budou významnější, myslí si Michael Schwarz, hlavní ekonom Microsoftu. Větší škody podle něj napáchá zneužívání AI podvodníky a manipulátory. Generativní umělá inteligence by podle odborných studií mohla mít velký vliv na pracovní trh. Nová vlna automatizace se dotkne především profesí, které vyžadují vyšší vzdělání, kreativitu, nebo těch, které jsou obecně lépe finančně hodnoceny.

Ale podle hlavního ekonoma Microsoftu bychom se toho neměli příliš bát: „Nezapomeňme na důležitou věc. Když umělá inteligence zvýší naši produktivitu, my všichni jako lidstvo bychom na tom měli být v součtu lépe,“ řekl Michael Schwarz na Světovém ekonomickém fóru v Ženevě. Firma Microsoft, která Schwarze zaměstnává, samozřejmě v tomto ohledu není neutrální. Vývojem na poli umělé inteligence se americký softwarový gigant zabývá už více než deset let.

Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.

Máte účet? Přihlaste se

BUDE SE PROPOUŠTĚT?

„Zde je malá průpovídka, která jednoduše vysvětlí používané pojmy. Předem se omlouvám odborníkům za přijaté zjednodušení. AI (umělá inteligence) je velmi široký pojem. Dá se říci, že jej lidé někdy používají při pojmenování něčeho, co je jen jednoduchým robotem, automatem, který umožňuje zvýšit produktivitu. Něco takového s námi nebude mluvit a má velmi omezené, rigidní úkoly,“ píše na Seznam zprávy Pavel Kasík.

Letos nám byla představena vyšší úroveň, která se vyvíjí už nejméně 12 let. Jedná se například o ChatGPT. Například proto, že nejen OpenAI má svou umělou inteligenci. Pracují na ní všechny velké technologické společnosti. Taková AI se označuje jako „generativní“. Je to „…podmnožina umělé inteligence. Nejenže interpretuje informace, ale také vytváří originální obsah. Generativní AI kombinuje sílu strojového učení, hlubokého učení a umělé inteligence a vytváří text, video, zvuk, kód a obrázky.“ Budu ji označovat zkratkou GAI. A co je to GAI neboli obecná AI (známá také jako „silná“ AI)? Ve zkratce můžeme říci, že GAI bude mít inteligenci vyšší, než je lidská, bude mít sebeuvědomění, bude se umět učit, řešit libovolné problémy a plánovat budoucí akce.

A skutečně, i tudy vede hranice při posuzování vývoje takové UI. Někteří odborníci tvrdí, že GAI vznikne, a to dříve, než si myslíme. Například Raymond Kurzweil lokalizuje její singularitu ještě před polovinu 21. století. Někteří naopak tvrdí, že vytvoření UI není možné, že stroj se nikdy nebude schopen stát myslícím člověkem. Já patřím mezi ty, kteří tvrdí, že vytvoření UI je možné, a to dříve, než si myslíme.

A zde se dostáváme ke konceptu konvergence trendů, jak jsem se zmínil výše. O tomto procesu se obšírně pojednává v knize „Budoucnost je blíž, než si myslíme“. Doporučuji vám, abyste se nenechali odradit nadšením autorů, kteří chtějí vidět mnohé efekty technologického vývoje za méně než deset let. Hmota je příliš lámavá na to, abychom se za deset let pohybovali v létajících autech.

„Pro mě je důležité něco jiného. A sice, že autoři tvrdí, že se spojuje mnoho různých technologií (umělá inteligence, internet včetně internetu věcí, nové formy dopravy, kvantové počítače, nanoroboti, nové materiály, zelená energie a mnoho dalších), což povede k fúzi těchto nových a vylepšených technologií v něco nepředvídatelného. Říká se tomu konvergence,“ uzavírá Pavel Kasík.

Pokud dosáhneme vzniku GAI, pak v podstatě nebudou lidé potřeba. Napsat počítačový program? GAI to udělá mnohem rychleji a lépe než člověk. Opravit robota? Okamžitě, vždyť za 20-30 let budou roboti výkonnější než lidé. Předpovídat budoucnost? GAI analyzující tisíce faktorů to jistě zvládne lépe než člověk. Lze se divit, že mnoho lidí (z těch známých jsou to Bill Gates nebo Elon Musk, které nemám rád) varuje před důsledky vytvoření takového tvora.

Je cesta ke GAI jednoduchá a zřejmá? Neexistují jiné možnosti vývoje? Jaká překvapení nás na této cestě čekají? Zdá se, že různé varianty dokonale popsal Nick Bostrom ve své (poměrně neprůstřelné, upozorňuji) knize s názvem „Superinteligence. Scénáře, strategie, hrozby“. Opravdu stojí za to podívat se na to, co tam napsal.

-red-

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*