Uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad bude mít nepříznivý dopad na české stavebnictví, které nyní zažívá turbulence stavební výroby. Podle stavebních společností by se vláda měla více zajímat o jejich obnovu. Vyplývá to ze studie zpracované analytickou společností CEEC Research. Nedostatek strategických surovin z kamenolomů a pískoven povede ke zvýšení ceny výsledné stavby. Do zvýšení ceny se promítne také zvýšení úhrad za vytěžené nerosty, které v rámci konsolidačního balíčku schválila vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu reaguje návrhem novelizace tzv. horního zákona, aby se vrátil vyvlastňovací institut u surovin pro stavby, které jsou strategicky důležité ve veřejném zájmu.
O problému diskutovali zástupci stavebních firem se zástupci vlády na červnové konferenci Setkání lídrů českého stavebnictví 2023 na Pražském hradě. Kamenivo je základní stavební materiál, který je nezbytný při zakládání staveb a tvoří převážnou část při stavbách dálnic, silnic a dalších liniových staveb. Stavaři upozorňují na problém, že od sametové revoluce nedošlo k otevření nových kamenolomů a do deseti let dojdou zásoby v dosud otevřených ložiscích. „Za posledních 35 let nebyl v České republice otevřen nový kamenolom a v následujících letech bude kamenivo nedostatkovou surovinou, což se také projeví v ceně staveb,“ varuje Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav. Nedostatek hrozí také v případě písku. Podle České geologické služby do deseti let skončí kvůli dotěžení osm z deseti aktivních pískoven.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
NEVYHNUTELNÝ KROK
Nedostatek je podle stavařů nevyhnutelný a dopadne na stavebnictví v nejbližších letech. Problém si uvědomuje také Eduard Muřický, zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu, který na konferenci prohlásil: „Máme v zemi pouze dvě aktivní ložiska čedičů, které jsou jako kamenivo nenahraditelné u vysokorychlostních tratí nebo u rekonstrukce stávajících koridorů železnic, ale otevřít nový důl je dnes takřka nemožné.“
Kamenolomy a pískovny jsou tématem, které rezonuje již několik let, ale podle ředitelů stavebních společností není tomuto problému věnována dostatečná pozornost. Výrazná většina stavebních společností (86 %) souhlasí s tvrzením, že uzavírání kamenolomů a pískoven bez náhrad přispívá k dlouhodobému problému s nedostatkem tohoto druhu materiálu. Pro stavební společnosti je rychlejší objednat si například kamenivo ze zahraničí, což dále prodražuje finální cenu stavby.
NEBUDE Z ČEHO STAVĚT
Problém s nedostatkem nových lomů v následujících letech bude postupně zesilovat. Část dotázaných stavebních společností (11 %) se touto otázkou zabývá již nyní a aktivně vyhledává dodavatele ze zahraničí. Dvě pětiny stavebních společností (42 %) mají v současnosti zajištěné dodávky, ale přiznávají, že se touto otázkou budou muset v budoucnu zabývat. „Pokud by české stavebnictví muselo začít spoléhat na dovoz kameniva ze zahraničí, mělo by to významné ekonomické i ekologické dopady. Bez racionálních opatření ze strany státu se neobejdeme,“ říká Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti Strabag.
Důsledkem nedostatku bude nejen zhoršená dostupnost, ale také růst nákladů na dovoz surovin. Právě logistické náklady mají zásadní vliv na cenu těchto stavebních materiálů. Skokové zdražení, které nastalo v minulém roce, bylo spojeno s růstem nákladů na naftu a energie. Cenové výkyvy také v letošním roce, u kameniva nadále v řádu jednotek procent, kopírují nárůsty či poklesy cen pohonných hmot.
BEZ NÁHRADY
Nejvýraznějším důvodem neobnovování kamenolomů a pískoven v České republice je podle ředitelů stavebních společností (59 %) – vedle majetkového vypořádání s vlastníky dotčených pozemků – také odpor obyvatel v příslušných obcích a konflikty zájmů určitých skupin. Dalším problémem je především složitá legislativa a dlouhý povolovací proces (dle 33 % dotázaných), který u pískoven průměrně zabere sedm let, u kamenolomů se odhaduje až deset let.
Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou vytipovala potenciální ložiska v linii těchto velkých dopravních staveb, díky tomu je známo, kde jsou ložiska k dispozici. Bez změny legislativy je prakticky nemožné tyto suroviny využít. Ministerstvo průmyslu a obchodu na problém reaguje návrhem novelizace Zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (tzv. horní zákon), aby se vrátil vyvlastňovací institut u surovin pro stavby ve veřejném zájmu. „Chceme vrátit do horního zákona vyvlastňovací paragraf, že v případě pro stát důležitých strategických staveb jako důležitá železnice, silnice či jaderná elektrárna bude mít v takto odůvodněných případech možnost veřejný zadavatel vyvlastňovací institut využít, kdy veřejný zájem takové stavby se bude vztahovat i na tyto suroviny související s výstavbou,“ prozrazuje Eduard Muřický a pokračuje: „Je důležité, aby stát připravil podmínky pro zrychlení a pružnost povolovacích procesů a aktivně komunikoval s obcemi, veřejností i těžebními organizacemi,“ upozorňuje s odkazem na přísné požadavky ochrany přírody a krajiny, dopravní nepřístupnost ložisek a mnohdy negativní postoje dotčených obcí.
KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK
Stát je podle zákona výhradním vlastníkem ložisek nerostů a surovin a jejich těžbu umožňuje soukromým firmám za úhradu. V rámci konsolidačního balíčku vláda schválila záměr na zvýšení úhrad za vydobyté nerosty a také zvýšení sazby z dobývacího prostoru, což přinese zvýšené náklady na tuto surovinu pro stavení firmy a výrobce stavebních hmot. „Na druhou stranu tyto zvýšené úhrady přinesou zvýšené příjmy do pokladen těch obcí, které jsou dotčené těžbou, takže by se mohla zvýšit ochota povolovat těžařům jejich záměry,“ prohlásil na konferenci Eduard Muřický.
V České republice platí v současnosti dokument Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, kde je uvedeno, že ložiska v lomech jsou omezená a v případě zavření jednoho dolu se budou přiměřeně hledat ložiska pro důl nový tak, aby nebyla výrazně porušena kontinuita v dodávkách strategických surovin. Poslední kamenolom byl otevřen před více než 30 lety a většina dotázaných stavebních společností (92 %) se domnívá, že by se o problematiku s otevíráním nových kamenolomů a pískoven měla začít vláda České republiky více zajímat, a to bezodkladně, aby se předešlo očekávaným problémům.
„Nedostatek stavebních surovin na trhu můžeme zmírnit také efektivním nakládáním s vybouraným materiálem a jeho opětovným použitím. Důležité v tomto budou veřejné zakázky na stavební práce, které budou co nejvyšší míru recyklace zohledňovat,“ nabízí jedno z dalších řešení Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.
Větší využívání recyklovaných materiálů je správnou cestou z hlediska ekologického i ekonomického, protože řeší současně otázku, co s vybouraným materiálem. Například vedení Pardubického kraje už u většiny rekonstrukcí uplatňuje ve smlouvách o dílo podmínku vrátit 15 % recyklovaného materiálu zpět na stavbu. Oproti těženému materiálu jsou ale recykláty nasákavé a v některých případech to je problém pro jejich využití. Pro větší podíl recyklovaných materiálů zejména u liniových staveb je také nutná změna technických předpisů.
ROSTE TLAK NA CENU
Kamenolomy a pískovny jsou základním zdrojem surovin také pro výrobu stavebních materiálů, jako je například beton. Potřebné jsou i pro spodní stavby všech komunikací a jsou základem veškerých dopravních staveb. Jejich nedostatek povede podle tří čtvrtin dotázaných stavebních společností (75 %) ke zvýšení cen stavebního materiálu a následnému zvýšení ceny výsledné výstavby. Dalšími dopady budou v případě dovozu ze zahraničí zvýšení nákladů na dopravu, zvýšená ekologická zátěž (dle 27 % dotázaných) a snížení dostupnosti stavebních materiálů (25 % dotázaných).
Nedostatek strategických stavebních surovin je pro stavaře rok od roku závažnějším tématem: „Ne snad, že bychom se už příští rok dostali do kritické situace, kdy by se stavební společnosti o tyto suroviny musely prát, ale u velkých infrastrukturních staveb bude hrát roli nejen cena, ale také rychlost jejich realizace a v neposlední řadě i ekologie,“ komentuje Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief CZ.
LOMY JSOU VYSÁVÁNY
Česká geologická služba ve spolupráci s Těžební unií a Sdružením pro výstavbu silnic a dálnic dokončila studii pro Ředitelství silnic a dálnic o disponibilních zdrojích stavebních surovin pro velké investiční akce. Autoři proložili plány výstavby dálnic a železnic s mapou ložisek a dokázali, že Česko v mnoha případech nemá dostatek stavebního kamene a štěrkopísku v optimální dojezdové vzdálenosti do 35 kilometrů. Studie také upozorňuje na příznaky začínající stavební surovinové krize – regionální výpadky, prodlužující se přepravní trasy a zdražování.
Z 216 aktivních kamenolomů a 155 aktivně činných pískoven (stav za k 1. lednu 2023) skončí do deseti let polovina ložisek. Důvodem je nárůst spotřeby v návaznosti na očekávaný rozvoj dopravní infrastruktury a paralýza v oblasti povolování nové těžby. Na první pohled se zdá být napjatější trh stavebního kamene. Jeho spotřeba v Česku vzrostla za posledních deset let o 37 %, přitom se ale nepodařilo už od roku 1989 otevřít žádný nový kamenolom. Výsledkem je zdražování (jen za poslední rok o desítky korun za tunu) a nedostatek některých frakcí. Situace však není o moc lepší ani v oblasti štěrkopísků. Trh sice vykazuje v posledních letech stabilní spotřebu a alespoň sporadické otvírky nových pískoven. Přesto vzrostly ceny za posledních 5 let o 25-30 % a některé regiony se dostaly do výrazného deficitu.
„Zlínskému kraji nepomohly ani dovozy ze Slovenska, krátkodobě zde dokonce musel fungovat přídělový systém. Velký nedostatek panuje také v Královéhradeckém kraji, a proto se kamenivo na stavbu dálnice D11 z Trutnova do Polska bude vozit z daleka a bude to drahé. Těžba štěrkopísku je pak podmíněna povodím velkých řek, takže třeba Vysočina už nemá jedinou pískovnu,“ říká ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby a dodává: „Alternativní materiály jako recykláty nebo vedlejší energetické produkty mohou krizi zmírnit, ale v žádném případě vyřešit. To prostě nevychází kvantitativně ani kvalitativně.“
Studie pracuje s plánovanými stavbami ŘSD do konce roku 2026. Celkem jde o téměř 290 kilometrů dálnic, včetně šesti úseků D7 (43 km) nebo sedmi úseků D35 (66,7 km). „Na stavbu kilometru dálnice potřebujete 45-50 tisíc tun kameniva. Na jednu stranu mám radost, že po letech opatrnějšího rozvoje máme před sebou perspektivu dostavby základní sítě dálnic do konce dekády. Na druhou stranu mám při pohledu na dokončenou studii pochybnosti, zda budeme mít z čeho stavět,“ říká jednatel Sdružení pro výstavbu silnic Petr Svoboda. Studie dále promítá do plánované spotřeby kameniva i stavby Správy železnic v oblasti železniční infrastruktury do roku 2032. Naopak nezohledňuje regionální stavby, opravy místních komunikací, soukromé a developerské projekty či velké energetické stavby.
„Je to paradox, ale útlum těžby může vést ke zhoršení dopadů na životní prostředí, a to kvůli prodloužení zásobovacích tras. Každý kilometr navíc, který musí ujet plně naložený nákladní vůz, navýší emise oxidu uhličitého o 0,8 kg. V rámci studie jsme identifikovali rekordní vzdálenost mezi lomem a obalovnou ve výši 155 km,“ říká předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala.
Studie se neomezuje na analytickou část, ale pojmenovává také příčinu neutěšeného stavu a navrhuje řešení. Je třeba zrychlit povolovací proces, který v případě pískoven trvá průměrně 5–10 let a v případě kamenolomů 8-12 let. Mezi největší překážky patří nepřiměřené podmínky odvodů za odnětí půdy ze Zemědělského půdního fondu při využívání ložisek nevyhrazeného nerostu, nemožnost získat závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí na celou dobu plánovaných záměrů, nepochopení úřadů ohledně historického rozdělení ložisek na výhradní a nevýhradní nebo přehnaná ochrana vodních zdrojů.
V nadcházejícím období navrhují autoři rozpracovat podrobnější studii, která by již zahrnovala i developerskou výstavbu, výrobní programy prefabrikovaných produktů či velké energetické stavby, a na základě detailnější podkladů od těžebních společností by strukturovaně analyzovala disponibilitu kameniva po jednotlivých frakcích.
