Většina firem využívá zahraniční pracovní sílu. Nejvýraznějším benefitem zahraničních pracovníků je flexibilita a dostupnost. Zkušenosti s administrativou přijímání zahraničních pracovníků má velká část firem. Využití zahraniční pracovní síly nemá vliv na pracovní podmínky a mzdy místních zaměstnanců. Úspěšné začlenění zahraničních pracovníků vyžaduje především jejich schopnost komunikace a porozumění zadáním v českém jazyce.
Využití zahraničních pracovníků pro stavební firmy může přinést několik výhod i výzev. Zahraniční pracovníci mohou nahradit nedostatek místní pracovní síly s potřebnými dovednostmi, přinést nové pracovní přístupy a kreativitu a zajišťovat flexibilitu v době sezónních špiček. S tímto přístupem však mohou přijít jazykové a kulturní bariéry, administrativní složitosti týkající se pracovních povolení a daní, a také potřeba zaškolit pracovníky dle specifických firemních standardů. Tři čtvrtiny dotázaných stavebních společností (76 %) využívá zahraniční pracovní sílu. Naopak jedna čtvrtina (24 %) ji nevyužívá. Pro většinu společností, kteří zahraniční pracovníky zaměstnávají, je důvodem nedostatek dostupné pracovní síly na místním trhu (92 %).
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje:
Obecně platí, že každá migrace může mít pozitivní dopad na některá odvětví, která trpí nedostatkem pracovníků, a o to více v dělnických profesích. Zároveň ale může mít i neblahý vliv na kvalitu prováděné práce a ztrátu „vnitřních“ řemeslných zkušeností a dovedností.
Zbyněk Miklík, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky:
Ukrajina bojuje o přežití ve válce s agresorem, který tuto zemi napadl. To je příčina nedostatku pracovních sil ve stavebnictví. Dokud bude válka trvat, bude trvat i tento stav. Migrační politika s tím nic moc nenadělá.
Petr Hornát, vedoucí odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu Jihočeského kraje:
Stavebnictví, stejně jako ostatní odvětví, dlouhodobě trpí nedostatkem pracovních sil. Jediným řešením je otevřenější migrační politika, která by dokázala zajistit i kvalifikovanou pracovní sílu. Přes časté proklamace se situace na pracovním trhu ve stavebnictví nelepší, pohraniční oblasti se navíc potýkají s odlivem pracovních sil do zahraničí. Tato situace má vliv nejen na schopnost stavby realizovat, ale významně zdražuje stavební výrobu.
Dušan Kunovský, předseda představenstva společnosti CENTRAL GROUP a.s.:
Výhodou mohou být především předání zahraničního know how a inspirace moderními trendy, které se u nás ještě neprosadily. Hlavní nevýhodou pak může být jazyková bariéra a odlišná pracovní kultura. Central Group ale působí výhradně v rámci ČR, proto je u nás podíl zahraničních pracovníků minimální
Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger s.r.o.:
Společnost Wienerberger nevyužívá služeb pracovních agentur ani nezaměstnává pracovníky ze zahraničí. Místo toho dlouhodobě spolupracujeme s učilišti a SOŠ v rámci oborů pro zedníky, pokrývače, projektanty a další budoucí odborníky v pozemním stavitelství. Česko má třikrát méně absolventů technických oborů, než by zdejší stavebnictví potřebovalo, a důsledkem je stálý nedostatek řemeslníků na trhu. Řešením tohoto problému je uvedení robotického zdění na stavební trh. Již letos v září vyjede dlouho očekávaný prototyp zdicího robota na první stavby. K zahájení sériové výroby dojde na konci roku 2023. Svou velikostí a výkonem se robot hodí zejména na velké stavby s dlouhými zdmi, jako jsou bytové domy, školy nebo průmyslové haly. Do budoucna chceme robota přizpůsobit i pro menší stavby. Nového robota neplánujeme prodávat. Budeme ho poskytovat formou služby, kdy zákazník bude platit za objem vyzděného zdiva. Odhadujeme, že na tuzemském trhu by se mohly uplatnit i desítky těchto robotů. Ke svému provozu bude potřebovat pouze operátora a „pomocného stavebního dělníka”, který zajistí přísun materiálu a drobné dozdívky. Robot je dvakrát rychlejší než parta zedníků, může pracovat i v noci nebo za zhoršených klimatických podmínek.
+ Flexibilita a dostupnost. Využití zahraničních pracovníků ve stavebnictví nabízí řadu výhod, které mohou posílit konkurenceschopnost a efektivitu stavebních firem (19 %). Mezi hlavní výhody patří flexibilita a dostupnost pracovní síly (66 %), potenciálně nižší náklady na pracovní sílu a obohacení pracovního prostředí kulturní rozmanitostí (4 %). Tento přístup také umožňuje firmám reagovat na sezónní fluktuaci poptávky a rozšiřovat svou působnost na zahraniční trhy. Zahraniční pracovníci mohou také přinést nové pohledy a zlepšit kvalitu práce (2 %), což přispívá ke zvýšení úspěšnosti stavebních projektů.
Luboš Tomášek, člen představenstva společnosti STRABAG Rail a.s.:
Nás se to tolik netýká, ale obecně platí, že zejména pozemní stavitelství v Česku by bez využívání pracovní síly ze zahraničí prakticky ani nemohlo fungovat. Jakékoliv omezení v tomto směru by logicky přineslo úbytek konkurence a následné citelné navýšení realizačních cen. A naopak.
Jan Havel, jednatel společnosti VeaCom s.r.o.:
V našem oboru se snažíme využívat primárně lokální zaměstnance ze zemí, ve kterých působíme ale situace na trhu práce nás nutí se touto otázkou zabývat. Jako hlavní výhodu vidím především zaplnění volných pracovních pozic, na které se nedaří sehnat kvalifikované tuzemské zaměstnance. Jednoznačně největší nevýhodou je, oproti většině ostatních zemí, stále velmi složitá byrokracie, která je spojena s náborem každého zahraničního pracovníka ze zemí mimo EU.
Antonín Daňa, člen představenstva společnosti PORR a.s.:
Vzhledem k nedostatku pracovní síly v ČR částečně využíváme zahraniční pracovníky. Je nutno tento problém řešit v rámci celého ekonomického sektoru ČR na centrální úrovni. Celý proces je nutno zjednodušit a zrychlit.
Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě:
V minulosti jsme měli v projekční kanceláři kolegyni ze střední Asie. Bohužel naše zkušenost s úrovní vzdělání nebyla nejlepší a naráželi jsme i na jazykovou bariéru. Práce projektanta je velice náročná a komunikace v odborné rovině vyžaduje velice dobře zvládnutou češtinu nebo skvělou angličtinu na obou stranách. K tomu se musí přičíst i rozdílné předpisy v různých zemích. Úplně jiná situace je v případě naší ukrajinské kolegyně, která vystudovala v České republice ČVUT a je jazykově skvěle vybavena. Zde jde jen o osobní kvality, a je jedno, zda se jedná o cizince nebo o Čecha.
Petr Suchánek, technický ředitel společnosti INFRAM a.s.:
Na hlavní pracovní poměr v současné době nikoliv, nicméně v rámci stavebních fakult již sledujeme zájem i se strany zahraničních studentů. Hlavní nevýhoda je jazyková bariéra.
+ Zahraniční pracovníci a administrativa. Zaměstnávání zahraničních pracovníků ve stavebním průmyslu vyžaduje pečlivou administraci a dodržování právních postupů, které mohou být náročné a vyžadovat komplexní přístup. Zkušenosti s administrativními a právními aspekty náboru a zaměstnávání zahraničních pracovníků jsou klíčové pro úspěšné integrování těchto pracovníků do stavební firmy. Většina dotázaných ředitelů stavebních společností (62 %) má zkušenost s těmito postupy.
V České republice je administrativní a právní postup týkající se náboru a zaměstnávání zahraničních pracovníků ve stavebnictví stále důležitějším tématem. Česká republika, podobně jako mnoho dalších zemí, čelí potřebě zajišťovat dostatečnou pracovní sílu s potřebnými dovednostmi pro prosperující stavební průmysl. Země se tak musí vypořádat s komplexními migračními politikami a právními předpisy, které ovlivňují proces přijímání zahraničních pracovníků.
Více než polovina oslovených představitelů nebo zástupců stavebních společností (53 %) je toho názoru, že současná migrační politika a legislativa ve vztahu k zahraničním pracovníkům ve stavebnictví je příliš přísná a omezuje jejich nábor, dvě třetiny dotázaných (39 %) si myslí, že je přiměřená a odpovídá potřebám odvětví. Podle zbylé části dotázaných (8 %) je nedostatečná a měla by být více regulována.
Jaroslav Heran, generální ředitel a člen představenstva společnosti Metrostav a.s.:
Nedostatkem pracovní síly více i méně kvalifikované strádá naše stavebnictví dlouhodobě a situace se postupně spíše zhoršuje. Příčin je řada. Z mnoha zmíním především rozvoj konkurenčních oborů, které jsou pro řadu (především mladých) lidí atraktivnější, nebo v obecné rovině negativní posun ve vnímání společenské prestiže technických oborů a manuální práce (byť i vysoce odborné), ke kterému dochází v důsledku společenských změn postupně od devadesátých let minulého století. Metrostav působí především jako generální dodavatel. Potřebu zaměstnat zahraniční pracovníky máme ve dvou zásadních situacích. Jednak řešíme nedostatek domácích zájemců o práci především v dělnických a nižších technických pozicích, kde je tato potřeba stěžejní zejména pro naše výrobní střediska, která realizují stavební práce ve speciálních odbornostech vlastními kapacitami. Nezbytné je to též pro většinu našich subdodavatelů. V naší společnosti máme takto zaměstnáno více něž padesát cizinců, zejména z Ukrajiny. Druhým případem je angažování vysoce kvalifikovaných odborníků a manažerů ze zahraničí, kteří přinášejí unikátní know-how v oborech, kde se nám domácích specialistů nedostává. Těchto případů je samozřejmě násobně méně. Výhody jsou zjevné, bez posil ze zahraničí se české stavebnictví aktuálně neobejde, navíc dělníci z méně ekonomicky rozvinutých zemí bývají často ochotni pracovat za podmínek, které jsou pro tuzemské zaměstnance nezajímavé. Nevýhodou oproti zaměstnávání tuzemců je potřeba zajištění jejich adaptace na místní podmínky, překonání jazykových i kulturních bariér a složitá administrativa spojená s vyřízením všeho potřebného pro pobyt cizinců a umožnění jejich zaměstnání. V tomto má naše vláda a příslušná ministerstva vůči svému průmyslu velký dluh.
Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ s.r.o.:
Ano využíváme pro montážní práce a máme dobrou zkušenost. Je nezbytné při náboru stanovit jasná a srozumitelná pravidla a ta dodržovat. Musíme počítat s tím, že zahraniční pracovník je tady kvůli práci a chce pracovat, žel na rozdíl od tuzemských, kteří si rychle zvykli na pohodlnější standard, a pracovní nasazení povadlo…
Lucie Bohátková, členka představenstva a obchodní ředitelka společnosti SG Geotechnika a.s.:
V naší společnosti, která je inženýrského zaměření, zahraniční pracovní síly využíváme na pozice techniků. Výhodou je chuť pracovat a využívat z plna fond pracovní doby, nevýhodou je počáteční jazyková bariéra a také vyřízení všech nutných povolení pro takového pracovníka.
Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti HOCHTIEF CZ a. s.:
Zahraniční pracovní sílu využíváme. V pracovním poměru zaměstnáváme jak zaměstnance ze zemí Evropské unie, tak i zaměstnance ze třetích zemí. Hlavním důvodem je nedostatek tuzemských pracovníků a jejich menší zájem o vykonávání fyzicky náročné stavební práce. Mezi výhody řadím ochotu pracovat ve fyzicky náročných profesích, ochotu pracovat přesčas a případně i o víkendech. Dá se říct, že tito zaměstnanci jsou flexibilní, spolehliví a loajální. Projevují velké pracovní nasazení a mnohem nižší pracovní fluktuaci. Nevýhodou je přirozeně často jazyková bariéra, administrativní náročnost související se zajišťováním příslušných pracovních či pobytových povolení pro zaměstnance ze třetích zemí a vyšší náklady na jejich adaptační proces.
Marek Dajč, obchodně – výkonný ředitel společnosti SAFETY PRO s.r.o.:
V naší společnosti máme zaměstnance cizí národnosti dlouhodobě. V letošním a předchozím roce došlo k nárůstu, který souvisí s plněním na zahraničních zakázkách. Při hodnocení této spolupráce se ve většině případů setkáme s úspěchem. V rámci naší společnosti se nám daří zdárně přenášet firemní kulturu i na zahraniční zaměstnance při jejich začínajícím působení.
Miroslav Lukšík, generální ředitel společnosti Pozemní stavitelství Zlín a.s.:
Nedostatek zaměstnanců ve stavebnictví, jak řemeslníků, tak techniků, ovlivňuje zásadním způsobem výkonnost tohoto odvětví. Ačkoliv je v současné době eliminován citelným úbytkem poptávky po stavebních pracích, stavební firmy, včetně naší společnosti, se přesto neobejdou bez zahraničních pracovníků, a v takovém případě se nedá hovořit o výhodách či nevýhodách jejich zaměstnávání, je to prostě nutnost. Některé řemeslné obory a technické pracovníky však stěží takto nahradíte.
+ Mzdy to neovlivnilo. Využití zahraničních pracovníků ve stavebnictví v České republice přináší řadu výhod, ale zároveň s sebou nese i potenciální negativní dopady, zejména v oblasti pracovních podmínek a mezd místních zaměstnanců. Tato problematika je aktuální nejen v České republice, ale i v celosvětovém kontextu, v souvislosti se zvyšujícím se přílivem zahraniční pracovní síly do stavebního průmyslu. Ovšem výrazná většina dotázaných ředitelů stavebních společností (81 %) negativní dopad využívání zahraničních pracovníků na pracovní podmínky a mzdy místních zaměstnanců nepociťuje. Druhá část (19 %) je opačného názoru.
Jozef Koprivňanský, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje:
Zahraniční pracovní síly využíváme z programu Kvalifikovaný zaměstnanec organizovaný HK ČR a jsme na nich závislí. V tuto chvíli jsou ovšem kvóty pro nábor zahraničních pracovníků velmi nízké. Pokud MZV a MV nepovolí navýšení kvót, budeme se i nadále potýkat z nedostatkem pracovních sil, a to nejen ve stavebnictví.
+ Jazyková bariéra. S přibývající migrační politikou v České republice získává začlenění zahraničních pracovníků do pracovního prostředí a týmu ve stavebnictví stále větší význam. Česká republika, jako člen Evropské unie a aktivní účastník mezinárodního pracovního trhu, čelí narůstající potřebě přijímat pracovníky z různých zemí. Správné začlenění zahraničních pracovníků má zásadní vliv jak na úspěch stavebních projektů, tak na pracovní atmosféru samotných firem. Klíčovými faktory pro dobré začlenění zahraničních pracovníků do stavebních společností jsou komunikace a porozumění v českém jazyce (72 %), respektování zahraničních pracovníků a jejich začlenění do firemní kultury (38 %), jejich podpora ze strany managementu a kolegů (21 %). Úspěšné začlenění zahraničních pracovníků vyžaduje aktivní úsilí jak ze strany pracovníků, tak ze strany firmy.
Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti STRABAG a.s.:
Zaměstnávání zahraničních pracovníků nám pomáhá kompenzovat nedostatek kapacit na českém pracovním trhu. Hlavní překážkou bývá zdlouhavá administrativní procedura spojená se získáním povolení a zaměstnavatelé musí také počítat s nutností vypořádat se s jazykovou bariérou a kulturními rozdíly. Kolegové ze zahraničí jsou pro nás v každém případě přínosem.
Marian Pala, ředitel a jednatel společnosti Moravská stavební unie – MSU s.r.o.:
Myslím, že bez využívání zahraniční pracovní síly by se dnes stavebnictví neobešlo. Spíše, než o výhodě je to tedy o realitě stavebního průmyslu.
Ondřej Vencl, výrobní ředitel ve společnosti PS BRNO, s.r.o.:
Zahraniční pracovní síly využíváme. Nevýhodou je složitá administrativa s vyřízením pracovních víz. Vzhledem k tomu, že převážně zaměstnáváme Ukrajince, možnost přijetí nových pracovníků se vzhledem k válce prakticky zastavila. Z toho plyne další nejistota návratu pracovní síly na Ukrajinu. Kdy a v jakém počtu?
Jan Hasík, generální ředitel a předseda představenstva společnosti HSF System a.s.
Dlouhodobě zaměstnáváme lidi ze Slovenska, kdy kolegové jsou součástí naší společnosti řadu let. Rádi bychom zaměstnávali více zahraničních pracovníků, ale brání nám v tom zejména složitá a netransparentní legislativa. Obzvláště, když v naší zemi narůstá trend, že manuální práce je pro současnou generaci neatraktivní.
