I když celosvětové průzkumy v posledních dvou letech deklarovaly zájem zaměstnanců vrátit se do kanceláří na dva až tři dny v týdnu, skutečnost je jiná. Reálná obsazenost kanceláří se podle společnosti Colliers pohybuje na 35 %. Firmy proto začínají přemýšlet o nových strategiích pracovního prostředí, které často zahrnují i redukci kancelářských ploch. Jiná situace vládne v oboru podnikových služeb, kde kvůli růstu počtu zaměstnanců firmy předkovidovou výměru kanceláří zachovávají a často ji dokonce rozšiřují. Kanceláře pak přizpůsobují potřebám nových způsobů práce.
REDUKCE I O TŘETINU
Při hledání nové strategie pracovního prostředí firmy nejčastěji zvažují modely, jako je Hub & Spoke. V jeho rámci se zmenší velikost hlavní kanceláře, kterou doplní menší prostory v různých lokalitách. Flex & Core zase kombinuje menší hlavní kancelář s členstvím v jednom nebo více co-workingových centrech. Zejména největší firmy s vyššími stovkami pracovních míst však často sází na zájem lidí pracovat z domova a kancelářské prostory redukují, obvykle o 20–30 %. V potaz přitom neberou jen přetrvávající zájem o home office, ale i rostoucí ceny nájmů a energií. Týká se to i společností, které mají smluvně zafixované ceny energií na dobu 1–2 let, protože právě takový časový horizont je podle realitních odborníků na realizaci případných změn potřeba.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
V PODNIKOVÝCH SLUŽBÁCH ŘEŠÍ NAOPAK ROZŠIŘOVÁNÍ
Výjimku tvoří firmy z oboru podnikových služeb. Ani zde sice zájem o práci z domova neslábne, firmy ale neustále rostou co do počtu zaměstnanců, letos dokonce 12% tempem. I proto o redukci kancelářských ploch ve valné většině případů neuvažují, naopak, pětina center chce dle průzkumu ABSL své kanceláře dokonce rozšiřovat. „Téměř dvě třetiny zaměstnanců center podnikových, IT a zákaznických služeb dochází na pracoviště na 1–3 dny v týdnu, 9 % je přítomno 4–5 dní a 29 % pracuje plně z domova,“ odhaluje výsledky nejnovějšího průzkumu oborové asociace ABSL její ředitel Jonathan Appleton.
Zmíněné modely Hub & Spoke a Flex & Core jsou dle něj v oboru taktéž relevantní, ovšem se zachováním původní výměry hlavní kanceláře, která se transformuje v návaznosti na nejnovější technologické trendy a způsoby práce a spolupráce. „Při této transformaci pracovního prostředí je asi nejdůležitější nové členění prostoru na čtyři zóny. První a zároveň největší má nabídnout klid pro soustředěnou práci, druhá umožnit spolupráci, a to i vzdálenou, třetí poskytnout prostor pro relaxaci a odpočinek a čtvrtá zajistit podmínky pro každodenní komunikaci, jako je vyřizování telefonů nebo rychlá výměna informací s kolegy,“ vypočítává Jana Vlková z poradenské společnosti Colliers a dodává: „Do budoucna bude důležitá zejména flexibilita, schopnost přizpůsobit pracovní postupy a podobu kanceláří aktuální situaci.“
ZIMA JE VYHNALA
Hodně diskutované téma je v současnosti i vytápění kanceláří. Firmy však mají vesměs jasno – pokud nenabídly zaměstnancům vyhřáté prostory, jejich kanceláře se v zimě vylidnily, nikdo nechce sedět v chladu. Navíc, se ukázalo, že když se v zájmu snižování spotřeby energií snížila teplota o dva stupně, úspory nákladů firem byly zanedbatelné a energie to v konečném důsledku neušetřilo. „Když se chladné kanceláře vylidnily, musely přes den topit desítky tisíc domácností, které by jinak mohly mít topení ztlumené. Kdyby zaměstnavatel poskytl teplo, mohl tím motivovat lidi k návratu do kanceláře a v rámci celé republiky se energie uspořily,“ říká na závěr Jana Vlková.
HLAVNÍ ZÁVĚRY STUDIE KANCELÁŘE
V roce 2022 byla ve většině zemí střední a východní Evropy zaznamenána nízká úroveň nové nabídky kancelářských prostor. Výjimku představuje Polsko, kde nově dokončené prostory změnily poměr sil na trhu. Vůbec poprvé zde celková nabídka moderních kanceláří na 8 hlavních polských místních trzích přesáhla úroveň nabídky v hlavním městě Varšavě, a to o celých 200 000 m2.
Poptávka po kancelářích dosahuje v celém regionu střední a východní Evropy předloňské úrovně, například v České republice objem hrubé poptávky dosáhl celkového objemu přes 500 000 m2.
Pro slovenský trh s kancelářskými prostory zůstává stále důležitějším tématem flexibilita. Nájemci kladou mnohem větší důraz na sdílené pracovní prostory a společné prostory, což jim následně umožňuje přistoupit ke snížení celkové pronajaté plochy o 20 až 30 %.
RETAIL
Ve většině zemí regionu se návštěvnost a obraty v nákupních centrech vrátily na úroveň před pandemií. Velmi dobře se maloobchodu dařilo v Bulharsku, zdejší obchodní parky se rozšiřovaly a nákupní centra si udržela svou pozici. Oblasti retailu se dařilo i v České republice, kde nákupní centra prokázala velmi dobrou odolnost v době pandemie a po odeznění pandemických omezení se dokázala velmi rychle zotavit.
Naopak v Maďarsku byl patrný pokles zájmu o obchody s módou na hlavních ulicích, a to zejména kvůli omezení turistického ruchu v době pandemie.
Zotavení zde bude vyžadovat více času. V Polsku pak pokračuje trend rostoucího podílu nákupních parků na celkovém objemu nových komerčních nemovitostí.
Developeři se zaměřují zejména na menší projekty v menších městech.
Průmyslové nemovitosti
Rok 2022 byl z hlediska úrovně poptávky dalším dobrým rokem. Nájemné v tomto segmentu trhu ve všech zemích CEE vzrostlo, ale ve srovnání se západoevropskými trhy zůstává konkurenceschopné. Míra neobsazenosti ve většině zemí střední a východní Evropy zůstává na velmi nízké úrovni (<5,0 %). V České republice i přes zvýšenou nabídku nových skladů míra neobsazenosti pokračovala v poklesu a v jednu chvíli se dokonce dostala v celostátním průměru pod 1 %. Je to proto, že prakticky každý dokončený sklad je již předem pronajat, někdy i s rezervou pro případné rozšíření. Také v Polsku zůstal zájem nájemců o skladové prostory v roce 2022 velmi vysoký, což svědčí o tom, že i přes zvýšení nájemného se nájemci i pronajímatelé dokázali dohodnout a přizpůsobit se nové tržní realitě. Na Slovensku se trh průmyslových a logistických nemovitosti stále více orientuje na pronajímatele. S rostoucími náklady na výstavbu se výše nájemného stále zvyšuje a pronajímatelé ztrácejí možnost nájemné garantovat.
INVESTIČNÍ TRH
Ve srovnání s předchozími roky došlo vloni ke zpomalení objemu investic.
Příčinou byly zvýšené náklady na financování, menší počet dostupných projektů a celková nejistota na trhu.
V rámci investičních transakcí v zemích střední a východní Evropy byl jako trend zaznamenán rostoucí význam domácího kapitálu. Zejména investoři z České republiky, Maďarska, Rumunska a Slovenska prokázali, že klíčem k úspěchu je znalost místního trhu a přítomnost na něm. Přibližně 35 % objemu investic pocházelo od investorů ze střední a východní Evropy. Polsko zvýšilo svůj podíl jako klíčový trh v regionu střední a východní Evropy s více než 50 % celkového objemu transakcí. Korekce cen aktiv ve srovnání s úrovní před válkou vytváří pro investory atraktivní tržní příležitosti. Očekáváme další příliv kapitálu z Rumunska, pobaltských států, České republiky a Maďarska.
