O prostoru a kvalitě s EDUARDEM FOREJTEM, CRE – Business Development Directorem společnosti Passerinvest Group.
- Slýcháme často co je to kvalitní development. Existuje pro takové stavby nějaká definice?
Tak to není na začátek lehká otázka. Popravdě s měnící se společností a jejími požadavky se mění i pohled na kvalitní development. Moje definice by asi byla ta, že se jedná o stavby, které efektivně využívají potenciálu území a zároveň nabízejí maximum uživatelům a komunitě. V takové definici se totiž ukrývají všechny aspekty, které byste od objektů snů čekali. Ekonomika, Estetika, Ekologičnost, Komfort, Udržitelnost atd. A to vše nejen v samotném objektu, ale i veřejném prostoru okolo něj. Kvalitní development by se opravdu neměl scvrknout jen na objekt, ale na prostředí, které vytváří a ovlivňuje.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
- Tím mi nahráváte na další otázku, je vůbec možné kvalitní development, co tohle všechno skloubí, vytvořit?
Popravdě: „Ideální budova, nebezpečný mýtus!“ To ovšem neznamená, že bychom se o ideál neměli pokoušet. Klíčem je hledat a najít rovnováhu mezi všemi aspekty plánování a výstavby. Člověk nesmí uvažovat jen ekonomicky, jen esteticky, nebo třeba jen společensky. Z takového uvažování by vznikaly prostory naplňující jen jeden aspekt a ty rozhodně kvalitním developmentem nebudou. Čistě ekonomická budova určitě nebude nejkrásnější a nejudržitelnější, stejně jako budova čistě ekologická nebude k zaplacení, patrně ani žití. Je tedy opravdu nutné hledat řešení zohledňující širokou škálu potřeb a nezapomenout i na velkorysost, bez té by to rozhodně nešlo. Výhodou je, že dnešní uživatel má na prostor včetně toho veřejného mnohem větší nároky, takže zadání značně usnadňuje. Společnost po kvalitním prostoru volá, a to je moc dobře. Zároveň se však nesmí přetáhnou struna, protože pokud ekonomika projektu nevyjde, projekt prostě nevznikne.
- Společnost, ve které pracujete „stvořila“ Brumlovku, je kvalitním developmentem?
Vy mi tedy dáváte. V porovnání se standardem trhu určitě ano, ale i u nás platí, že ideální prostor je nebezpečný mýtus. Pravdou ale je, že díky panu Passerovi (zakladatel a CEO Passerinvest Group, pozn. red.) pracujeme s jasným zadáním, tvořit město naplňující právě parametry kvalitního developmentu. Můžete to vidět kamkoli u nás přijdete, snažíme se o to, aby každý dm2 byl hezký, ale i funkční a uživatelsky příjemný, a navíc aby celek tvořil moderní město krátkých vzdáleností. Brumlovka je hodně unikátním příkladem toho, že se dá vytvořit z nehezkého a zanedbaného místa znovuzrozená a příjemná část města. A město jsou lidé, lidé, co pracují, žijí, odpočívají, nakupují, učí se, tančí atd. To je pro nás hlavním zadáním, proč děláme věci, jak je děláme. Snažíme se tvořit místa, kde by i naše děti chtěly žít.
- Vrátím se k vaší odpovědi, jak pro mě jako uživatele ekonomika projektu souvisí s kvalitou developmentu?
To má dva rozměry, jeden je ten, jak draho se postaví a jak draho budete prostor užívat. A to je dnes pro všechny hodně horká otázka. S dovolením se ale rozhovořím o tom druhém, co vlastně budovy a investice do nich představují pro vás jako občana naší země. Stavebnictví je silným motorem ekonomiky a je třeba si připomínat, že z každé investované koruny doputuje díky multiplikačnímu efektu až 76 haléřů do státního rozpočtu.
Užiji příklad Brumlovky, kde jsme si nechali ekonomické výkony spočítat. Doposud bylo investováno přes 16 mld. Kč, tudíž stát a jeho občané zbohatli díky této výstavbě o více než 12 mld. Kč. Nadto čistě z odvodů zaměstnanců na Brumlovce do veřejné pokladny doposud doputovalo přes 60 mld. Kč, přičemž každoročně částka vystoupala již na 5,4 mld. Kč. No, a to jsou finance, které stát užívá tak, abychom měli doktory, zubaře, sestřičky, požárníky, policisty, učitelky atd. atd.
Nejde tedy jen o ekonomiku projektů a přímý vliv na jeho okolí, ale i o to, jak přispívají budovy všem, byť 100 km daleko. Samozřejmě je tu i ten přímý rozměr v daném území a uvážím-li, že údržbu celé lokality Brumlovka hradí ze svých servisních poplatků nájemci kanceláří hned vám dochází, že krásný a efektivní koncept i šetří městskou, potažmo státní kasu. Stejně jako naše neziskové investice v lokalitě, které přesáhly 1,6 miliardy Kč, kdy opět jde o finance, které by jinak vydávalo město, nebo stát do veřejných prostor. Asi ne tolik, ale vydávalo.
- Když vás tak poslouchám, jaká je podle vás současná architektura?
Tak to je vážná otázka. Myslím, že nejlépe by odpověď vystihovalo slovo: „svázaná“. Na druhou stranu dnes architektura objektů bez vazby na veřejný prostor vymírá, což je moc dobře. To, co jsme vídali do roku +/-2005, že se řešil jen dům a moc se nehledělo na vazbu okolí, je již zapomenutou historií. Urbánní přístup je víc a víc cítit, a tak vznikají projekty, kde se myslí na město a lidi na ulici, stejně jako na ty, co budou uvnitř budovy.
Vrátím se ale k tomu slovu „svázaná“. Je obrovská škoda, že odvaha, touha tvořit a vytvářet ikony dnešní doby je ukřičená aktivismem do kouta. Dnešní architektura je pak často až mrzačena nešťastným pochopením participace, tedy komunikace s okolím o přípravě projektu. Participace, tedy proces, jež má sbírat podněty od veřejnosti a pak je odborně vyhodnotit, a ty dobré/aplikovatelné implementovat, se stala zaříkávadlem pro proti-stavební aktivismus, jenž participaci představuje jako proces zadání lidu. A je to veliká škoda, protože dnes stavitelé a developeři chtějí s okolím komunikovat, neb stejně jako my před 30 lety pochopili, že sousedství není prázdná fráze a my máme odpovědnost i vůči místu, kde podnikáme. Jen se musí jednat o diskuzi a nikoli diktát několika jednotlivců. Věřím, že když se v tomto posuneme, tak naše architektura bude plná takových počinů, na které se bude opět jezdit dívat svět a my všichni na ně budeme pyšní.
- Jaké máte další vize?
Společensky je to dál ukazovat dobrý příklad a posouvat veřejnou diskusi, abychom se vzájemně více chápali, a věřím i změnili sentiment, a chtěli zase rozvíjet města a místa, na která budeme jako národ pyšní. I proto jsme spustili sérii iniciací, kterými se snažíme veřejný prostor prosytit pro-republikovými tématy. Kdybyste se chtěli dozvědět více koukněte se na www.republikabohatsi.cz, nebo www.pobavmeseotom.cz, jistě vás některé věci zaujmou.
Z pohledu našich podnikatelských aktivit, bychom chtěli dokončit Brumlovku a Roztyly přesně v duchu motta: „Aby tady naše děti chtěly žít.“ Ne, že bychom v tomhle bodě třeba na Brumlovce už nebyli, máme ale ještě plány rozvoje v bezprostředním sousedství, abychom celý urbánní koncept dokončili. A ten skýtá několik dalších objektů pro bydlení i práci, ale i další rozšíření o rozsáhlý aktivní městský park s dopravním hřištěm, vodní plochou, minigolfem atd.
Oproti tomu jsme na Roztylech „v začátcích“, ale věříme vítaných, protože jsme velmi netradičně začali development rekultivací městského parku a jeho doplněním o sportovní a herní prvky. Nechtěli jsme, aby život v místě čekal až na výstavbu budov. A jak se to třeba v době covidu lidem hodilo, park byl plný. Vize i plány by tu tedy byly a my pokračujeme, a jsme opravdu vděční za všechna požehnání, jichž se nám od Pána Boha dostává.
-jik-
