Ekonomika

Hledání škrtů a zaměstnanecké benefity v ohrožení

Jedním z 58 opatření proti prohlubujícímu se deficitu státního rozpočtu, které ve čtvrtek představila vládní koalice, je i konec daňové úlevy u zaměstnaneckých benefitů. Pokud nakonec tento bod projde, ohrozí to dle oslovených firem nejen benefity jako takové, ale nebude to mít ani kýžený efekt – tedy více peněz do státní kasy. Proti návrhu se postavili odboráři i někteří podnikatelé.

Celý problém spočívá v tom, že zřejmě jedinou položkou, která by sama o sobě dokázala hodně, by bylo znovuzavedení superhrubé mzdy. Je to trošku problém v době, kdy má spousta lidí hluboko do kapsy a vůbec, kdy klesají vládní preference. Připomínat, že to byla ODS, kdo podpořil především ANO a jmenovitě Andreje Babiše (protože on tento návrh podal) by bylo… doplňte sami. Třeba nošením sov do Atén, aby byla nějaká změna.

Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.

Máte účet? Přihlaste se

Samostatnou kapitolu pak představují tzv. zaměstnanecké benefity. Ty používají firmy jako způsob odměňování, který je pro ně daňově výhodný. O tom žádná. Ale v tom je ten fór. Udělat něco daňově výhodného, a tím podporovat bohulibý účel. Takto byla původně koncipována podpora stravování, než se přeměnila na tzv. stravovací paušál. Který už se stravováním nemá společného nic.

Podobně firmy podporují péči o zdraví. Podle Unie zaměstnavatelských svazů je firmy poskytují zhruba třem milionům lidí k nákupu léků, vitaminů a zdravotnických pomůcek. Časté jsou i poukázky na kulturní akce, aktivní sport, vzdělávání apod. Pokud vláda zruší jejich daňové zvýhodnění, podle unie to bude mít dopad na tři čtvrtiny českých zaměstnanců.

Výnos pro stát? Něco přes miliardu. Ovšem jen v případě, že zaměstnavatelé tyto benefity, které se platí ze zisku (zvýhodnění je na straně příjemce) budou vyplácet dál. Má to smysl?

Stravenky, levnější nákup jídla, zdravotnických potřeb či sleva ve fitcentru. To je seznam benefitů, které až doposud nabízely mnohé české firmy svým zaměstnancům. Například u skupiny Saint-Gobain podobné nadstandardy využívá přes čtyři a půl tisíce zaměstnanců. „Máme stravenkový paušál, a to v maximální možné výši. Dotujeme také stravování zaměstnanců v závodních jídelnách. Samozřejmostí je příspěvek na penzijní pojištění v minimální výši 500 korun. Dále využíváme Benefit kartu na kulturní aktivity nebo zdravotní péči a využíváme Multisport kartu,“ popsal současnou praxi personální ředitel Saint-Gobain pro východní Evropu Robert Kudrna.

JAK FUNGUJÍ E-STRAVENKY

Proti vládní vizi je i společnost Benefit Management, která prostřednictvím systému Benefit Plus spravuje volnočasové zaměstnanecké benefity pro více než 600 firem a 250 tisíc zaměstnanců. „Pevně věřím, že vláda nakonec přehodnotí všechny argumenty, které hovoří proti zrušení podpory volnočasových benefitů. Rozhodnutí kabinetu zrušit zaměstnanecké benefity by stálo proti zájmům zhruba tří milionů zaměstnanců a připravilo by zaměstnavatele o velmi efektivní nástroj zaměstnanecké politiky,” uvedl ředitel společnosti Benefit Management Ondřej Tyl a dodává: „Není pravda, že jde o zvýhodnění, které využívají pouze větší zaměstnavatelé a že si malé firmy nemohou dovolit takové systémy zaměstnancům nabízet, protože je nemohou efektivně administrovat. Jen v našem případě tvoří 52 procent všech našich zákazníků firmy s méně než 100 zaměstnanci. Díky on-line systémům, jako je Benefit Plus, si dnes mohou efektivní správu takových systémů dovolit i ty nejmenší společnosti.“

Proti škrtům v oblasti benefitů je i finanční ředitel firmy Agromex Tomáš Vrzal. „Rozumíme, že v současném stavu veřejných financí je nutné hledat různá opatření na jejich stabilizaci a jednou z možností je navýšení daňových příjmů. Na druhou stranu nepeněžní benefity jsou významný nástroj na podporu angažovanosti a udržitelnosti zaměstnanců.“

Poznámka: Aktuální situace zároveň přináší větší tlak na růst loajality. Firmy, které zápasí s vysokou fluktuací musí složitě hledat nové lidi, kteří by obsadili místa odcházejících zaměstnanců. I to může být důvod zvýšení podílu zaměstnanců, kteří při výročí ve firmě dostávají vyplacený bonus. Aktuálně jich je 18 %, v roce 2018 jich pak bylo jen 14 %.

-red-

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*