Klimatická situace je v současné době horkým tématem nejen na půdě OSN, ale i dalších mezinárodních organizací. Lídři zemí Evropská unie se v prosinci loňského roku usnesli, že Evropská unie bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Některé země, jako Velké Británie, Francie, Kanada nebo Irsko dokonce formálně uznaly klimatickou krizi a vyhlásily ve svých státech stav klimatické nouze. I když se to může jevit jako extrémní krok, ve skutečnosti to může být přesně to, co je potřeba k pochopení naléhavosti a vážnosti současné klimatické situace.
Podle nedávného prohlášení vydaného Organizací spojených národů, zažívá svět každý týden jednu klimatickou katastrofu. Patří sem události jako trvalá sucha v Indii nebo nedávné cyklóny Idai a Kenneth v Mozambiku, jedná se ale také o nejrůznější katastrofy menšího měřítka, které mají vliv na miliony lidí po celém světě – zejména pak v rozvojových zemích. Časté opakování nejrůznějších přírodních katastrof ukazuje, jaký dopad mají klimatické změny na obyvatele světa. Nelze již tvrdit, že ty ovlivní pouze budoucí generace, protože ovlivňují nás právě teď a tady. Jak uvedl zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro zmenšování rizik souvisejících s katastrofami pan Mami Mizutori ve svém nedávném prohlášení, „není to o budoucnosti, je to o dnešku.“
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se
STAVEBNICTVÍ A KLIMATICKÁ ZMĚNA
Úrovně dopadu na klima se mezi různými typy firem liší, každé průmyslové odvětví v něm ale hraje svou roli v tom. Patří sem i stavební průmysl, který podle nedávného průzkumu organizace UK Green Building Council, vytváří téměř polovinu (40 %) veškerých emisí uhlíku ve Spojeném království. Třetina odpadu na skládkách navíc pochází ze staveb a demolicí budov, přičemž 13 % z toho jsou výrobky, které nebyly nikdy použity.
Z důvodu tohoto ohromného dopadu na životní prostředí, začaly vedoucí světové společnosti ve stavebním průmyslu upravovat své postupy a implementovat nové techniky, které pomohou změnit situaci k lepšímu. Tyto změny již teď mají obrovský dopad. Lze však učinit více.
Jak tedy můžeme stavět budovy, které přispějí k redukci dopadu na životní prostředí a podpoří uhlíkově neutrální budoucnost?
VE ČTYŘECH KROCÍCH
1. Zohlednění udržitelnosti
Spousta zásadních rozhodnutí týkajících se nové stavby ve skutečnosti padne ještě před položením první vrstvy betonu. Proto je tak důležité, aby se na začátku sešli stavitelé, projektanti a architekti a dohodli se na co nejekologičtějších dispozicích celého procesu stavby. Tato fáze je také ideální pro zvážení, jak v nové nemovitosti naplánovat rozvody energie, vody a další tak, aby fungovaly s co největším důrazem na udržitelnost. Může tak být spočítána ekologická stopa budovy a zajištěno, že budou využity všechny možnosti její redukce.
2. Začlenění co nejúčinnějších systémů do celé nemovitosti
Systémům HVAC je v současné době přičítáno 20–40 % všech emisí uhlíku. Při tak výrazném zatížení životního prostředí je zásadně důležité začlenit co nejúčinnější systémy topení, větrání a klimatizace, kdykoli a kdekoli to je možné.
Podobně jako systémy HVAC by při pokusu o snížení uhlíkové stopy budovy mělo být vhodné zvážit také správné systémy osvětlení. V současné podobě se osvětlení přičítá přibližně 40 % veškeré spotřebované energie. Oblast osvětlení jako jedna z nejvyšší spotřebou energie dosáhla díky rychle se vyvíjející ekologické technologii v porovnání s ostatními oblastmi v rámci průmyslu největšího pokroku. Stavební profese – v komerčních i obytných budovách – mají spousty možností, jako například LED osvětlení, z nichž mohou při rozhodování o řešení osvětlení vybírat.
Ale redukce nekončí u instalace – udržování konzistentního a účinného provozu všech systémů s ohledem na životní styl má také nejvyšší důležitost. Je možné provádět malé pravidelné kroky ke snižování množství elektřiny a přírodního plynu v rámci budovy. Patří sem plánování provozu systémů osvětlení, vytápění a chlazení v předem stanovenou dobu a vybavení budov snímači, které mohou pomoci měřit kvalitu vzduchu – ty umožňují vlastní nastavení úrovní větrání a v konečném důsledku energetické úspory.
3. Přidání obnovitelných zdrojů do této kombinace
Podle zprávy Evropské komise6 je budovám přičítáno 40 % spotřeby energie a 36 % emisí oxidu uhličitého v rámci EU. S tím, jak průmysl čelí zásadní výzvě, se důležitým prvkem na cestě za plnou uhlíkovou neutralitou stávají alternativní zdroje energie, jako je solární a větrná energie. Naštěstí se v průběhu uplynulých pár let technologie vyvinula do bodu, kdy se generování čisté technické a místní obnovitelné energie stává skutečnou realitou pro obytné i komerční budovy.
V nejekologičtějším státě Evropy, Norsku, jsme zaznamenali rozsáhlé přijímání obnovitelných zdrojů v budovách. Norští lídři jdou nad rámec statutu quo a rozhodli se využívat architekturu nejen k tomu, aby byli uhlíkově neutrální, ale také „energeticky pozitivní“. V průběhu uplynulých pár let zahájili v rámci celé země různé projekty, včetně Powerhouse Brattørkaia, což je osmipatrová kancelářská budova, která vyrobí více energie než spotřebuje (485 000 kWh ročně). Ale Norsko není jedinou zemí, která v rámci EMEA dosahuje pokroků. Minulý rok bylo v Amsterodamu oznámeno uvedení největšího evropského úložného systému pro energii využívající druhotné a nové baterie pro elektrická vozidla (EV). Úložný systém v Johan Cruijff ArenA, který má celkovou kapacitu 3 megawatty, vytváří dostatek energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů, že dokáže napájet několik tisíc domácností – a to i během špičky.
Je fér konstatovat, že v jiných oblastech, jako je Velká Británie, probíhá tento přechod o něco pomaleji. Důvody jsou různé, ale lze je přičítat k regulacím trhu a pravidlům, které brání pokroku u budov, aby hrály správnou a tolik potřebnou roli v energetickém systému. Přesto existuje naděje – poskytována různými orgány ze stavebního průmyslu – rada UK Green Building Council (UKGBC) nedávno vyzvala britskou vládu, aby stanovila přísnější normy energetické výkonnosti ve snaze zajistit do roku 2030 nulové emise uhlíku 7 v nových budovách. A tento tlak má dobré důvody – odhaduje se, že budovy, které využívají obnovitelné zdroje, jako jsou solární PV panely – mohou zajistit redukci o 1,3 až 1,6 tun uhlíku ročně na domácnost.
4. Vytvoření prostoru k prosperitě budoucích technologií
Budovy jsou zásadně důležitou součástí řešení redukce znečištění vzduchu, protože umožní elektrifikaci vozidel prostřednictvím infrastruktury nabíjení. Podle evropské asociace výrobců automobilů (European Automobile Manufacturers’ Association – ACEA) v současné době po celé Evropě existuje více než 100 000 nabíjecích míst, ale většina těchto míst se nachází pouze ve čtyřech zemích – Nizozemsko, Německo, Francie a Velká Británie.
Aby bylo možné usnadnit nadcházející mírný nárůst dopravy elektrickými vozidly – s nímž mají různé evropské vlády potíže – musí být pro stavební odvětví infrastruktura nabíjení stanovena jako priorita. Všechny obytné nemovitosti by měly být výhledově vybaveny účinným a udržitelným systémem nabíjení – který může zahrnovat také další technologie, jako skladování baterií a solární panely na podporu rozvodné sítě. Ale kromě obytných prostor musí být také dostatečně rozšířené, aby zahrnovaly komerční a průmyslové lokality. Dostupnost nabíjecích bodů v místech, jako jsou pracoviště, maloobchody nebo silniční servisy pomůže umožnit hromadnou elektrifikaci dopravy a díky potenciálnímu dopadu budou pravděpodobně podpořeny novými nařízeními EU, jako je směrnice o energetické účinnosti budov (EPBD).
Nakonec skutečná změna reality záleží na každém jednotlivci – a budově. Díky používání udržitelných materiálů, přechodu na LED technologii, využívání obnovitelných zdrojů a nabídce míst nabíjení pro elektrická vozidla je možné říci, že stavební průmysl jde dobrým směrem. Ovšem aby budovy hráli tu správnou a potřebnou roli v energetickém systému, potřebujeme mnohem více. Je nutné, aby vláda zaujala určitý postoj a prosazovala příslušné legislativní změny. Protože pokud ne, globální klimatická krize se bude nadále zhoršovat a bude mít nedozírné následky.
Luboš Revilak, Head od Service, Product Support & Marketin
