Pro sídlo Českého rozhlasu v Olomouci byla nedávno obnovena skomírající historická budova v centru města. Dům byl před více než sto lety postaven více než velkoryse, má krásné centrální atrium s horním osvětlením. Původní konstrukce střešního světlíku neumožňovala zasklení trojsklem, proto architekti z Atelieru 38 navrhli novou, stejně lehkou a subtilní.
Obchodní dům s nábytkem, který byl postaven v Olomouci roku 1911 podle projektu Christopha Glasera, patří mezi první realizace s monolitickým železobetonovým skeletem v tehdejším Rakousko-Uhersku. Konstrukčně, provozně a prostorově progresivní stavba s prosklenou secesní fasádou vznikla na úzké a hluboké gotické parcele. Fasáda byla na konci druhé světové války poškozena a poté obnovena v duchu pozdního funkcionalismu. Prostor atria s prodejními ochozy a s horním osvětlením však zůstal zachován.
Dům sloužil svému účelu až do 90. let minulého století, poté se jako prodejna využívalo jen přízemí. Na zasklívací ocelovou konstrukci ve třetím podlaží byla z tepelněizolačních důvodů položena minerální vlna, takže horní osvětlení na nějaký čas ztratilo svůj význam. Zakoupením budovy bývalého obchodního domu Českým rozhlasem a jeho přestavbou získal objekt novou důstojnou funkci. A místo v historickém jádru Olomouce získalo novou energii.
Chcete číst dále?
Zaregistrujte se zcela zdarma a získejte přístup ke všem článkům.
Máte účet? Přihlaste se.
Atrium s ochozy tvoří centrum domu
Centrální atrium si zachovalo eleganci díky dokonalé repasi zámečnických konstrukcí a monochromatické barevnosti, kterou doplňují přiznané instalace. Prostor ochozů je v maximálně možné míře členěn prosklenými stěnami, aby i nadále volně plynul a byl v interakci s atriem. Obnovou prošel také exteriér – parter se vrátil na uliční čáru, sloupy mají nový obklad z travertinu. Velkoplošné zasklení i keramická fasáda se dočkaly očištění. Výplně otvorů autoři vyměnili, v patrech zvolili členění na třetiny. Tento rytmus se stejně jako dříve do fasády prokresluje z nosného trojtraktu.
„Objekt bylo třeba kromě provozu Českého rozhlasu přizpůsobit statickým, požárním, tepelně-technickým a hygienickým normám. Rozhodli jsme se zachovat viditelnou nosnou strukturu domu a nezničit celistvost a sošnost centrálního prostoru. Veškeré instalace jsme vedli viditelně tak, aby vytvořily výtvarně technologický dialog s původní nosnou strukturou. Jsou jedinou barevnou vrstvou v monochromatickém prostoru,“ uvádí architekt Tomáš Bindr a dodává: „V průběhu stavebně-technických průzkumů, projekčních prací i při vlastní realizaci bylo fascinující odkrývat, na jak vysoké úrovni byl technický, estetický a řemeslný um našich předků. A na kolik bylo jejich činění před více než sto léty svobodnější, oproštěno od množství dnešních předpisů.“
Vodorovné nosné konstrukce byly staticky posíleny, podlaha prvního podlaží v centrální části je nová. Všechny zámečnické konstrukce se repasovaly. Ale původní konstrukce světlíku neumožňovala zasklení trojsklem. Aby působila co nejsubtilněji, je nová konstrukce svařená z pásoviny do T-profilů, táhla jsou reminiscencí na původní.
Autoři: Atelier 38 – Tomáš Bindr, Martin Struhala, Hana Staňková, Pavel Malček
Statika: Marpo s.r.o. – Radan Sležka, Martin Sležka
Akustika stavební/prostorová: AVT Group a.s. – Martin Vondrášek, Karel Motl
Silnoproud/slaboproud: Elektro projekce s.r.o. – Ondřej Křemen, Hana Matušková
Zdravotechnika: Atelier 38 – Lukáš Onderka
VZT, chlazení: Mario Design s.r.o. – Marek Nos
Vytápění, plyn: CM Projekt s.r.o. – Marek Cabal
PBŘ: JaK-Fire s.r.o. – Jaroslav Kutač
MAR: Petr Pawlas
Sanace objektu
Dům má monolitický železobetonový skelet s průvlaky v podélném směru a v kombinaci se zděnými obvodovými konstrukcemi. Stropy a střecha jsou železobetonové trámové. Objekt není stažený železobetonovými věnci, stropní konstrukce jsou uloženy na cihelném zdivu. Výplně otvorů tvořila hliníková okna a výkladce z 80. let minulého století.
Poruchy způsobila převážně zemní vlhkost, železobetonový skelet vykazoval řadu drobných trhlin. Stropní konstrukce nad 1. PP nevyhověly z hlediska nového zatížení, proto autoři navrhli zesílení. V případě nedostatečné únosnosti železobetonové desky a trámů byl přidán ocelový nosník jako střední podpora. Staticky nevyhovující průvlaky se zesilovaly přidáním uhlíkových lamel při jejich spodním povrchu (uhlíková lamela šířky 90 mm: obsah vláken > 68 %; teplota skelného přechodu > 100°; modul pružnosti 210 GPa; tahová pevnost 3500 MPa; přetvoření při porušení > 1,6 %).
Zdivo v 1. PP a 1. NP bylo sanováno dodatečnou hydroizolací formou krémové injektáže na bázi silanů. Suterénní zdivo se očistilo od všech vrstev a bylo ponecháno jako režné, bez hydrofobních a zpevňujících povrchových úprav. Bylo zajištěno také nucené odvětrání místností a vzduchové dutiny v podlaze. Aby nebyla porušena hydroizolace z doby výstavby objektu, prováděla se injektáž v 1. NP tak, že se vrty vedly horizontálně nebo mírně šikmo. V 1. PP se v místech, kde je nové nosné zdivo, injektáž probíhala v úrovni stropu. Betonová podlaha v 1. PP je ze systému ztraceného bednění s provětrávanou vzduchovou mezerou výšky 7 cm, respektive 14 cm, u obvodového zdiva. Odvětrává se aktivně na dvorní fasádu nebo pasivně na střechu. Vzduchotechnické zařízení pro větrání suterénu zajišťuje odvod vlhkosti 5 kg/h.
Stávající zábradlí a ostatní kovové konstrukce proběhly repasí téměř restaurátorského charakteru. Pole, která se nedochovala, byla vyrobena dle originálního vzoru. U zábradlí se nastavila jeho výška prodloužením sloupků do požadované bezpečnostní výšky.
Konstrukce světlíku
Nový světlík má stejný tvar jako předchozí, je sedlový s oblými valbami. Konstrukčně se jedná o krokvovou soustavu s plnou vazbou v každém čtvrtém poli. Osy krokví jsou maximálně po jednom metru, plnou vazbu tvoří běžný profil krokve a spodní táhlo s dvěma závěsy. Trojité sklo v rámečku se ukládalo na montážní hliníkové profily 60/20/2 mm, kotvené do horních pásnic T-profilů pomocí hřebů po osové vzdálenosti 0,3 m. Krokve jsou v patě uloženy na obvodovém železobetonovém rámu přes ocelové plotny, vyrovnané cementovou maltou. Krokve se do železobetonového rámu kotvily přes chemické kotvy. Železobetonový rám byl realizován z obvodového průvlaku a sloupků v místech sloupů skeletu. Průvlaky i sloupy vyztužují pruty. Nové a stávající sloupy propojují závitové tyče kotvené do stávající konstrukce. Mezi sloupky rámu je vyzdívka z keramických dutinových tvarovek.
Světlík – základní údaje
Konstrukce je svařená z pásoviny do T-profilů, aby působila co nejsubtilněji, táhla jsou reminiscencí na ta původní. Zasklívací systém dodala společnost Aluprof, od které jsou na stavbě také okna a vstupní dveře s fixním zasklením. Světlík je proveden systémem příložkové fasády MB-SR50N A.
Prosklený plášť: systém fasády z hliníkových sloupků 50 x 50 mm a izolačním trojsklem s Ug < 0,8 W/ m2. K. Mezi osami 5–6 jsou čtyři střešní hliníková okna vybavená elektrickým pohonem a napojená na systém MaR.
Tepelná izolace: součinitel prostupu tepla Uf od 1,8 W/(m2K)
Odolnost proti zátěži větrem: 2,4 kN/m2
Odolnost proti nárazu: třída 4 Světlík se čistí z lešení smontovaného v 5. NP.
Otevírání světlíku je řízeno MaR. Na základě teploty budou v letním období ovládány pohony světlíků pro odvod tepelné zátěže. Na střeše výtahové šachty je centrála počasí, která zabezpečuje uzavření světlíků při dešti a vysoké rychlosti větru. Ocelová konstrukce byla natřena syntetickou barvou s vlastnostmi základního antikorozního nátěru, mezivrstvy a vrchní barvy.
-red-
